silnice

Začátkem 16. století započala královská města zkvalitňovat síť zemských stezek, které se od 18. století staly základnou pro budování moderních silnic. Celní patenty ze 1751, 1756, 1760 vyhlašovaly 25 povinných hlavních silnic, předepsaných pro jízdu obchodníkům. Většina z nich byla v 18. a 19. století přebudována na skutečné umělé silnice s kamennými vozovkami, příkopy a patníky, umožňující rychlejší a pohodlnější přepravu zboží, osob i přesuny vojsk. Přes České Budějovice vedly čtyři z těchto silnic: č. 8, zvaná Linecká, z Prahy přes Bystřici, Votice, Tábor, Veselí, Dolní Dvořiště k Linci; č. 15, Rybářská, z Plzně přes Písek a Nové Hrady do Vitorazska; č. 21 z Českých Budějovic přes Strakonice a Horažďovice do Klatov a č. 24 z Českých Budějovic přes Český Krumlov a Dolní Vltavici do Rakouska.

Uliční a silniční komunikační síť města se historicky vyvíjela současně s rozvojem zástavby. První přeložkou v dobovém smyslu slova se stala až ulice Na Sadech a Rudolfovská třída z 20. let 19. století. Zásadní význam pro utváření moderní komunikační osnovy Českých Budějovic měla od počátku železnice. Rozvoj automobilismu ji začal významněji ovlivňovat až na sklonku 50. let 20. století. Za druhé světové války byla vybudována silnice na Dlouhé louce včetně přeložky Litvínovické silnice, důvodem ovšem nebyl rozvoj automobilismu, ale zpřístupnění protektorátního vojenského letiště v Plané. Obdobně ještě Okružní ulice z poloviny 60. let 20. století byla budována jako související investice Slévárny České Budějovice. První přeložkou, skutečně vyvolanou rozvojem automobilismu, se stal úsek ze Senovážného náměstí do Lidické třídy včetně výstavby Krumlovského mostu z roku 1959 (dnes považované spíše za kontroverzní). Cílevědomě se začala komunikační síť města utvářet až po roce 1976, kdy byl zpracován Františkem Kloudou (*1939) Generelní dopravní plán města. Na základě tohoto plánu se začaly postupně budovat jednotlivé úseky městského dopravního okruhu. Prvním úsekem byla úprava komunikace Na Dlouhé louce (1978—1981), následovala úprava Mánesovy ulice u vodárny (1980—1982), tzv. Levobřežní komunikace – Strakonická třída (od Dlouhého mostu po Pražskou třídu včetně výstavby Nového mostu (1981—1985), Nádražní třídy (v úseku Pražská třída – viadukt 1984—1987), přednádražní prostor (1987—1989) a Mánesova (v úseku Lidická – Novohradská 1993—1997). Městský dopravní okruh byl dokončen úsekem Nádražní – Mánesova v roce 1999.

Přeložka silnice I/20 z Levobřežní komunikace do Českého Vrbného byla postavena v letech 1984—1988, Husova třída ve Čtyřech Dvorech dostala novou podobu 1988—1990 a přeložka silnice I/34 z Okružní ulice směrem na Třeboň (do lokality Klauda) byla vybudována v letech 1990—1999. Prodloužení silnice I/34 jako ulice Generála Píky do Nádražní třídy na křižovatce s Jírovcovou propojilo 2009—2011 vnější městský okruh s vnitřním.
Výstavbou Zanádražní komunikace 2010—2015 vznikla přeložka silnic II/156 z Nových Hradů a II/157 z Ledenic (Českého Krumlova), ústící na silnici I/34 v ulici Generála Píky. Zanádražní komunikace vedoucí souběžně se železniční tratí propojila Novohradskou, Dobrovodskou a Vrbenskou ulici, Rudolfovskou třídu a Pekárenskou ulici. Během let 2017—2018 byla propojena sídliště Máj a Vltava přeložkou silnice III/14539 a okružními křižovatkami Strakonické a ulice Milady Horákové v lokalitě bývalého vojenského cvičiště Čtyři Dvory. V roce 2023 navázala na ulici Milady Horákové propojka ulic Branišovská a Na Sádkách, u které je plánované její prodloužení do Litvínovic na silnici I/3 z Kaplice (Českého Krumlova).

Významnou změnou v komunikačním skeletu města byla stavba dálnice D3, která spojila jižní Čechy s Prahou a Horním Rakouskem. Její trasa byla navržena v souladu s územním plánem na východním okraji území města. První úsek dálnice Ševětín – Borek nahradil 2017—2019 silnici I/3 a byl napojen na víceúrovňovou křižovatku Úsilné se silnicí I/34. Na tento úsek navázal (2019—2024) přes 7 km dlouhý dálniční obchvat města v úseku Úsilné – Hodějovice – Třebonín. Ten byl zprovozněn v prosinci 2024 a vedl od víceúrovňové křižovatky dál směrem na jih přes most nad upraveným korytem potoku Čertík, kolem Vráta (mezi Starým Vrátem a Novým Vrátem), dále pod silnicí II/634 z Rudolfova a k mostům přes Vrátecký potok a silnici III/0341 u Hlinska, dále na Pohůrku. Součástí stavby byl téměř 1 km dlouhý tunel Pohůrka vedený pod silnicí III/14611 Dobrovodská, Dobrovodským potokem, místní komunikací Stará cesta a Ledenická. Za tunelem byl postaven sjezd s mimoúrovňovou křižovatkou Pohůrka. Za křižovatkou trasa přemostila Hodějovický potok a vedla mezi Starými Hodějovicemi a Novými Hodějovicemi propojenými mostem přes dálnici v ulici Ke Studánce. Úsek Úsilné – Hodějovice končí za okružní křižovatkou u Hodějovic, kde vznikla okružní křižovatka nad dálnicí, do které se napojily silnice II/156 z Nových Hradů, III/1561 ze Starých Hodějovic a III/15523 z Vidova. Za železničním mostem v úseku Hodějovice – Třebonín dlouhém přes 12 km překlenula dálnice Starohodějovický potok a pokračovala 792 m dlouhou Vidovskou estakádou mezi Roudným a Vidovem. Most o 19 polích překročí silnici III/15532 a údolní nivu řeky Malše. Okruh pokračuje k mimoúrovňové křižovatce Roudné. Na tu je napojena silnice III/15529 z Plavu do Roudného a Jižní tangenta (zprovozněná 2023), která tvoří přímou spojnici mezi dálnicí D3, Lidickou třídou a silnicí I/3 směrem na Český Krumlov. Na její trasu je naplánována stavba druhé etapy s přímým napojením na silnici II/156 vedoucí do Trhových Svinů. Na mimoúrovňovou křižovatku Pohůrka byla napojena další etapa Zanádražní komunikace (zprovozněna 2023), která odvádí dopravu ze silnice II/157 směrem od Srubce do Novohradské a do roku 2029 na ni naváže i plánovaný obchvat Srubce.

Důležitým dopravním projektem byla stavba Severní spojky (výstavba započala 2024), která má propojit silnici I/20 z Písku se silnicí I/34 přes řeku Vltavu a průmyslovou zónu v Kněžských Dvorech a odvést tranzitní dopravu přímo na Okružní ulici přes Pražskou třídu. Mezi další plánované dopravní projekty města patří také propojení silnice I/3 s Lidickou třídou přes Papírenskou ulici, včetně stavby nového mostu přes Vltavu. Mezi nejvýznamnější plánované dopravní stavby patří projekt nového tunelu pod železničním nádražím, který by navázal na Zanádražní komunikaci a sloužil by jako přeložka silnic II/156 a II/157, čímž by dopravně ulehčil stávajícímu viaduktu pod Rudolfovskou třídou.