silnice

Začátkem 16. století započala královská města zkvalitňovat síť zemských stezek, které se od 18. století staly základnou pro budování moderních silnic. Celní patenty ze 1751, 1756, 1760 vyhlašovaly 25 povinných hlavních silnic, předepsaných pro jízdu obchodníkům. Většina z nich byla v 18. a 19. století přebudována na skutečně umělé silnice s kamennými vozovkami, příkopy a patníky, umožňující rychlejší a pohodlnější přepravu zboží, osob i přesuny vojsk. Přes České Budějovice vedly čtyři z těchto silnic: č. 8, zvaná Linecká, z Prahy přes Bystřici, Votice, Tábor, Veselí, Dolní Dvořiště k Linci; č. 15, Rybářská, z Plzně přes Písek a Nové Hrady do Vitorazska; č. 21 z Českých Budějovic přes Strakonice a Horažďovice do Klatov a č. 24 z Českých Budějovic přes Český Krumlov a Dolní Vltavici do Rakouska. Uliční a silniční komunikační síť města se historicky vyvíjela současně s rozvojem zástavby. První přeložkou v dobovém smyslu slova se stala až ulice Na Sadech a Rudolfovská třída z 20. let 19. století. Zásadní význam pro utváření moderní komunikační osnovy Českých Budějovic měla od počátku železnice. Rozvoj automobilismu ji začal významněji ovlivňovat až na sklonku padesátých let 20. století. Za druhé světové války byla vybudována silnice na Dlouhé louce včetně přeložky Litvínovické silnice, důvodem ovšem nebyl rozvoj automobilismu, ale zpřístupnění protektorátního vojenského letiště v Plané. Obdobně ještě Okružní ulice z poloviny 60. let 20. století byla budována jako související investice Slévárny České Budějovice. První přeložkou, skutečně vyvolanou rozvojem automobilismu, se stal úsek ze Senovážného náměstí do Lidické třídy včetně výstavby Krumlovského mostu z roku 1959 (dnes považovanou spíše za kontroverzní). Cílevědomě se začala komunikační síť města utvářet až po roce 1976, kdy byl zpracován Františkem Kloudou (*1939) Generelní dopravní plán města. Na základě tohoto plánu se začaly postupně budovat jednotlivé úseky městského dopravního okruhu. Prvním úsekem byla úprava komunikace Na Dlouhé louce (1978—1981), následovala úprava Mánesovy ulice u vodárny (1980—1982), tzv. Levobřežní komunikace – Strakonická třída (od Dlouhého mostu po Pražskou třídu včetně výstavby Nového mostu (1981—1985), Nádražní třídy (v úseku Pražská třída – viadukt 1984—1987), přednádražní prostor (1987—1989) a Mánesova (v úseku Lidická – Novohradská 1993—1997). Městský dopravní okruh byl dokončen úsekem Nádražní – Mánesova v roce 1999.

Přeložka silnice I/20 z Levobřežní komunikace do Českého Vrbného byla postavena v letech 1984—1988, Husova třída ve Čtyřech Dvorech dostala novou podobu 1988—1990 a přeložka silnice I/34 z Okružní ulice směrem na Třeboň (do lokality Klauda) byla vybudována v letech 1990—1999. Prodloužení silnice I/34 jako ulice Generála Píky do Nádražní třídy na křižovatce s Jírovcovou propojilo 2009—2011 vnější městský okruh s vnitřním.
Výstavbou Zanádražní komunikace 2010—2015 vznikla přeložka silnic II/156 z Nových Hradů a II/157 z Ledenic (Českého Krumlova), ústící na silnici I/34 v ulici Generála Píky. Zanádražní komunikace vedoucí souběžně se železniční tratí propojila Novohradskou, Dobrovodskou a Vrbenskou ulici, Rudolfovskou třídu a Pekárenskou ulici. Komunikace má sloužit jako přivaděč dálničního obchvatu a zároveň bude napojena na městský okruh tunelem pod nádražím. Během let 2017—2018 byla propojena sídliště Máj a Vltava přeložkou silnice III/14539 a okružními křižovatkami Strakonické a ulice Milady Horákové v lokalitě bývalého vojenského cvičiště Čtyři Dvory. V roce 2023 navázala na ulici Milady Horákové propojka ulic Branišovská a Na Sádkách, u které je plánované její prodloužení do Litvínovic na silnici I/3 z Kaplice (Českého Krumlova).

Významnou změnou v komunikačním skeletu města je stavba dálnice D3, která spojí jižní Čechy s Prahou a Horním Rakouskem. Její trasa je navržena v souladu s územním plánem na východním okraji území města. První úsek dálnice Ševětín – Borek nahradil 2017—2019 silnici I/3 a byl napojen na víceúrovňovou křižovatku Úsilné se silnicí I/34. Od 2019 započala stavba dálničního jihovýchodního obchvatu Českých Budějovic. Úsek Úsilné – Hodějovice s délkou přes 7 km je připravován od víceúrovňové křižovatky dál směrem na jih přes most nad upraveným korytem potoku Čertík, kolem Vráta (mezi Starým Vrátem a Novým Vrátem), kde bude podcházet silnici II/634 z Rudolfova a pokračovat k budoucím mostům přes Vrátecký potok a silnici III/0341 u Hlinska, dále na Pohůrku. Téměř 1 km dlouhý tunel Pohůrka povede pod silnicí III/14611 Dobrovodská, Dobrovodským potokem, místní komunikací Stará cesta a Ledenická. Za tunelem bude sjezd s mimoúrovňovou křižovatkou Pohůrka, na kterou se napojí přeložka silnice II/157 a Zanádražní komunikace. Za křižovatkou trasa přemostí Hodějovický potok a povede mezi Starými Hodějovicemi a Novými Hodějovicemi propojenými mostem přes dálnici v ulici Ke Studánce. Úsek Úsilné – Hodějovice končí za okružní křižovatkou u Hodějovic, kde vznikne okružní křižovatka nad dálnicí, do které se napojí silnice II/156 z Nových Hradů, III/1561 ze Starých Hodějovic a III/15523 z Vidova. Za železničním mostem v úseku Hodějovice – Třebonín dlouhém přes 12 km překlene dálnice přes most Starohodějovický potok a bude pokračovat 792 m dlouhou Vidovskou estakádou mezi Roudným a Vidovem. Most o 19 polích překročí silnici III/15532 a údolní nivu řeky Malše. Okruh pokračuje k mimoúrovňové křižovatce Roudné napojující Jižní tangentu a silnici III/15529 z Plavu do Roudného. Dále na jih bude dálnice pokračovat podél Rožnovského lesa.

Pro odvádění tranzitní dopravy mimo území města vznikla 2020—2023 novostavba silnice II. třídy Jižní tangenta. Téměř 3 km dlouhý úsek propojil nynější silnici I/3 novou okružní křižovatkou v lokalitě mezi Planou a Včelnou. Od ní je trasa vedena východně a s podjezdem silnice III/00354 z Opalic a železniční tratě č. 194 zamíří ke stávajícímu železničnímu podjezdu trati č. 196. Na dálnici D3 se napojí jižně od Roudného v místě budoucí mimoúrovňové křižovatky. 

Důležitým dopravním projektem je stavba Severní spojky, která by propojila silnici I/20 z Písku se silnicí I/34 přes řeku Vltavu a průmyslovou zónu v Kněžských Dvorech a odváděla by tranzitní dopravu přímo na dálnici D3.