Několikapodlažní stavby nejčastěji kruhového nebo pravoúhlého půdorysu, obranného, obytného, reprezentačního, industriálního charakteru.
Nejstarší věžové stavby vznikaly po založení města. Od 13. století věže tvořily nedílnou součást opevnění města, z nichž se dochovaly Rabenštejnská věž, Železná panna, polygonální bašta u kláštera a věž Otakarka v zahradě biskupství. Výjimečné místo zaujímá samostatně stojící Černá věž sloužící jako strážná a hlásná věž a zvonice současně. Černá věž převzala funkci samostatně stojící věže na severní straně kostela svatého Mikuláše, která byla vybudována v 15. století a zanikla při požáru v roce 1641. Věže jsou dominantní součástí většiny sakrálních staveb, např. kostela svatého Prokopa a svatého Jana Křtitele, kostela svatého Mikuláše, dominikánského konventu, bývalého kostela Svaté Rodiny při sirotčinci, kostela Růžencové Panny Marie, kostela svatého Jana Nepomuckého, kostela svatého Vojtěcha a bývalé synagogy. Kromě toho tvořily věže funkčně plnohodnotnou nebo symbolickou součást veřejných a reprezentativních staveb, radnicí počínaje a secesní budovou Českého rozhlasu konče. Ve specifických případech byly budovány jako součást technologických zařízení, např. u vodárenské věže.
AUTOR:
Mgr. Juraj Thoma
KOBLASA, Pavel a KOVÁŘ, Daniel. Kniha o Černé věži. Rudolfov: Jelmo, 1997. 102 s. ISBN 80-238-1620-9.
KOVÁŘ, Daniel – THOMOVÁ, Zuzana. Výsledky záchranného archeologického výzkumu hřbitova a kostela sv. Mikuláše v Českých Budějovicích, Archaeologia historica 42, 2, 2017.
[s. 617—649.]