ZAVŘÍT MENU

věže

Několikapodlažní stavby nejčastěji kruhového nebo pravoúhlého půdorysu, obranného, obytného, reprezentačního, industriálního charakteru.

Nejstarší věžové stavby vznikaly po založení města. Od 13. století věže tvořily nedílnou součást opevnění města, z nichž se dochovaly Rabenštejnská věž, Železná panna, polygonální bašta u kláštera a věž Otakarka v zahradě biskupství. Výjimečné místo zaujímá samostatně stojící Černá věž sloužící jako strážná a hlásná věž a zvonice současně. Černá věž převzala funkci samostatně stojící věže na severní straně kostela svatého Mikuláše, která byla vybudována v 15. století a zanikla při požáru v roce 1641. Věže jsou dominantní součástí většiny sakrálních staveb, např. kostela svatého Prokopa a svatého Jana Křtitele, kostela svatého Mikuláše, dominikánského konventu, bývalého kostela Svaté Rodiny při sirotčinci, kostela Růžencové Panny Marie, kostela svatého Jana Nepomuckého, kostela svatého Vojtěcha a bývalé synagogy. Kromě toho tvořily věže funkčně plnohodnotnou nebo symbolickou součást veřejných a reprezentativních staveb, radnicí počínaje a secesní budovou Českého rozhlasu konče. Ve specifických případech byly budovány jako součást technologických zařízení, např. u vodárenské věže

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

Břidličná věž    |   Gloriet    |   kapucínský konvent u kostela svaté Anny    |   Lauseck    |   Rauscher 

AUTOR:
Mgr. Juraj Thoma

LITERATURA:
  •      KOBLASA, Pavel a KOVÁŘ, Daniel. Kniha o Černé věži. Rudolfov: Jelmo, 1997. 102 s. ISBN 80-238-1620-9.

  •      KOVÁŘ, Daniel – THOMOVÁ, Zuzana. Výsledky záchranného archeologického výzkumu hřbitova a kostela sv. Mikuláše v Českých Budějovicích, Archaeologia historica 42, 2, 2017.

    [s. 617—649.]