Žižkova třída

Stará silnice vycházející od Svinenské brány směrem na jihovýchod se u dvora rodiny O. Puklice ze Vztuh rozvětvovala do Suchého Vrbného, k Ledenicím a do Trhových Svinů. Od Dobré Vody přitékal potok, ústící do Mlýnské stoky. K úpravě trasy komunikace došlo po pol. 16. století. Dlouho ji obklopovaly jen zahrady a jednotlivá stavení.

Žižkovu třídu tvoří dva samostatné úseky, které prošly odlišným vývojem a byly až do 1955 chápány jako dvě samostatné ulice. První úsek vymezuje Senovážné náměstí a začátek Novohradské ulice, druhý začíná u Jeronýmovy ulice a končí v úrovni Nádražní třídy. První část Žižkovy třídy byla od středověku součástí výpadové komunikace na Trhové Sviny. Kolem pol. 18. století vykazovala téměř souvislou domovní zástavbu. Na rohu s pozdější ulicí U Tří lvů stál hospodářský dvůr U Tří lvů, v místě Žižkových kasáren se nacházel Krenauerův dvůr, později využívaný jako městské rybí sádky. Od 1781 sloužil tento dvůr pod názvem Bauhof jako dělostřelecké skladiště a dílny.

Po 1868 se ulice stala součástí příjezdové komunikace ke starému nádraží a její význam tím vzrostl. Stavbou zeměbraneckých kasáren (č. 37; stávající kasárny Jiřího z Poděbrad) 1886—1887 vznikla v ose starší polní cesty také druhá část Žižkovy třídy. Její severní domovní fronta se před 1900 dotvořila až k úrovni Jeronýmovy ulice, zatímco při jižní straně, na místě Bauhofu, byly 1890—1892 postaveny další kasárny (č. 28; Žižkovy kasárny). V místech autobusového nádraží začínal železný most, který vedl přes železniční kolejiště a komunikačně propojil Žižkovu třídu s městskou plynárnou a Suchým Vrbným; most existoval 1886—1905. Mezi oběma částmi vznikl poměrně rozlehlý prostor nepravidelného tvaru, který dostal název Radeckého náměstí a dočkal se parkové úpravy. Na přelomu 19. a 20. století byla zástavba po celé délce Žižkovy třídy prakticky uzavřena; 1888 se v bývalé továrně na lišty (Žižkova třída č. 6) usadili členové Kongregace bratří Nejsvětější svátosti a 1899—1900 vystavěli na sousedním pozemku kostel Růžencové Panny Marie. V téže době byly postaveny i protější obytné domy. Na místě starší přízemní zástavby vznikla 1911—1912 rohová budova schwarzenberské ústřední účtárny (Jeronýmova č. 1) a 1914 sousední obytné domy s restaurací U Černého koníčka (č. 15 a č. 17). Na místě stávajícího autobusového nádraží počátkem 20. let 20. století krátce stála dřevěná budova YMCA, zničená 1923 požárem. V období 1908—1949 projížděly Žižkovou třídou tramvaje mezi Senovážným náměstím a nádražím. Na jaře 1945 bylo několik objektů v Žižkově třídě  poničeno nálety. V místě staršího rohového domu vznikla 1958—1960 administrativní budova Českobudějovických pozemních staveb (č. 12). Koncem 50. let 20. století byl na někdejší Radeckého náměstí přemístěn pomník J. Žižky z Trocnova. Nároží Žižkovy třídy a Senovážného náměstí dotvořila 1963 budova Krajské odborové rady, uliční čára proti kostelu Růžencové Panny Marie však byla narušena 1966—1970 výstavbou areálu Podniku výpočetní techniky a zejm. 1972 demolicemi starších jednopatrových domů. Dalšími výraznými zásahy do vnější podoby třídy se stala stavba autobusového nádraží 1986—1989, přístavba učiliště k objektu zvanému U města Prahy na rohu Senovážného náměstí a dostavba domu na rohu s ulicí U Tří lvů.

Po roce 1989 došlo ke změnám využití vojenských objektů. V areálu kongregace petrinů byla od 2003 zřízena Vysoká škola evropských a regionálních studií. V letech 2005—2006 proběhla na místě dosavadního autobusového nádraží výstavba polyfunkčního obchodně-dopravního centra, významně pozměňující dosavadní charakter této části Žižkovy třídy.