nevěstince

První nevěstince v Českých Budějovicích začaly vznikat ve středověku, jejich přesný počet ve městě není znám. Na úroveň nevěstinců byly obvykle kladeny i lázně. Nevěstince se označovaly vývěsním znamením, na kterém byl zobrazen kohout na slepici. Přesnější informace o nevěstincích v Českých Budějovicích pocházejí až z přelomu 19. a 20. století. Roku 1897 ve městě např. existovaly čtyři nevěstince, dva na stávajícím Zátkově nábřeží, jejichž majiteli byli: Jan Balík (1837—1902) a Anna Moserová, jeden v ulici Na Mlýnské stoce: František (1847—1909) a Anna (1853—1929) Bobkovi a jeden v Hroznové ulici (Ferdinand Fulín). V této době dohlížel na chod nevěstinců stát, často byly svěřovány do majetku bývalým policejním důstojníkům nebo konfidentům. Každý úředně zaregistrovaný nevěstinec v Českých Budějovicích zaměstnával maximálně 5 prostitutek, které se musely dvakrát týdně podrobit lékařské prohlídce. Kromě toho byla provozována ještě prostituce po bytech a prostituce pouliční. V Českých Budějovicích vedle klasických nevěstinců fungovalo počátkem 20. století celkem 142 tzv. hostinců s dámskou obsluhou, jejichž ženský personál poskytoval příležitostně služby na úrovni prostituce. Nevěstince byly zrušeny 1922 tzv. aboličním zákonem č. 241. Za První republiky nevěstince tedy oficiálně neexistovaly, prostituce se přesunula výhradně na ulici, do soukromých bytů nebo barů a nočních klubů. V období 1945—1989 nebyly nevěstince rovněž povoleny, přestože prostituce existovala. Po roce 1989 vzniklo ve městě několik nových nevěstinců, erotických klubů a salonů. K 2005 zde byly činné noční kluby Borneo, Happy Cabaret, Malibu a řada dalších privátních podniků.