hydrogeologické poměry

Obě hlavní struktury geologického podloží města, tj. kvartérní terasové písčité štěrky a druhohorní málo zpevněné pískovce a jílovce klikovského souvrství, jsou hydrogeologicky významné. Z kvartérních říčních teras mají největší hydrogeologický význam dobře propustné kolektory písčitých štěrků údolní terasy, mocné zpravidla 3—7 m. Jejich podzemní vody lokálně využívané pro zásobování vodou bývají kvalitativně vyhovující.

Sedimenty klikovského souvrství se vyznačují velkou proměnlivostí v horizontálním i vertikálním směru, tj. střídáním hrubších písčitých a jemnějších jílovitých hornin. Přitom hrubší horniny (pískovce) mají funkci hydrogeologických kolektorů a jemnější horniny (jílovce) hydrogeologických izolátorů. Významným kolektorem je např. bazální písčitá část klikovského souvrství, vyvinutá v podloží města v mocnosti 30—40 m. Z klikovského souvrství je odebírána voda např. studněmi u Nemanic (městský vodní zdroj Úsilné) a v pivovarech Budějovický Budvar a Samson. Českobudějovické vrtané studny jsou zpravidla hluboké 50—300 m.

Podzemní voda z klikovského souvrství se vyznačuje prostorovou variabilitou složení, zvláště obsahu iontů kalcia, hořčíku aj. Celková mineralizace dosahuje nejčastěji 50—250 miligramů na litr. Z praktického hlediska jsou nepříznivé vysoké obsahy železa, až kolem 10 miligramů na litr.

Kvalitní podzemní vody se vyskytují v mělkých studnách na okraji Českobudějovické pánve v transgresních píscích nebo v izolovaných denundačních zbytcích. Příkladem izolovaného ostrova je prameniště Nedabyle, využívané od 1882 jako zdroj pitné vody pro České Budějovice.