časopisy

První časopisy se objevují s rozvojem vydavatelské činnosti českobudějovického biskupství. Krátce po nástupu J. V. Jirsíka bylo zahájeno vydávání biskupských výnosů v podobě časopisu s názvem Erlass des bischöflichen Ordinariates in Budweis an den Klerus der Diözese, obsahujícího latinská a česká sdělení. Už dříve latinsky vycházely jako ročenky jednak Catalogus universalis cleri... a Catalogus ecclesiasticus almae dioecesis Bohemo Budvicensis, přehledy farností, kněží a řádových komunit, s přestávkami stále vydávané, jednak Directorium divini officii, jakýsi kalendář s církevními předpisy. Už 1855—1861 vycházela jako periodikum česky i Bibliotéka kazatelská diecesí českobudějovické. Biskupský věstník začal od 1871 vycházet v souběžné německé a české verzi a s názvy Ordinariatsblatt der Budweiser Diözese, resp. Ordinariátní list Budějovické diecéze. Jednotnou podobu získal až 1922 s latinským názvem Acta curiae episcopalis Bohemo Budvicensis, v této podobě přežil i německou okupaci (1940—1945 s vynecháním přívlastku Bohemo) a byl zastaven teprve komunistickou mocí 1949. V 50. letech vydávala konzistoř jen oběžníky, po 1958 číslované podle ročníků. K původnímu názvu z meziválečných dob se věstník vrátil 1974 a stále pod ním vychází. Mezi válkami vycházel s podtitulem Kirchenblatt für das Bistum Budweis pro německy mluvící věřící diecéze měsíčník Glaube und Heimat, jehož název převzal po odsunu Němců šumavský krajanský list, vycházející ve Spolkové republice Německo a obsahující ve více než 40 ročnících také materiál k historii města a jeho okolí.

Již na přelomu 19. a 20. století vycházelo v Českých Budějovicích množství katolických časoisů, rozlišených podle čtenářských vrstev. Pro děti byl určen Serafinský přítel dítek, katolickým pannám Anežka, ženám a matkám Ludmila, jinochům a mužům Václav, všem Šťastná rodina. Byly však i katolické měsíčníky, např. Dělník, Mládež, Žena či Živnostník. V Českých Budějovicích byl vydáván pro oblast ohroženou vlivem protikatolických dobových tendencí od 1924 časopis Táborsko. Místním poměrům se 1931—1938 věnoval Farní věstník pro České Budějovice a okolí s množstvím vlastivědných článků. Z časopisů evangelických církví vycházel např. Evangelisches Gemeindeblatt (1924—1931) a měsíčník Církve československé husitské Husův kraj (1930—1934).

Vedle německého politického denního tisku vycházel v Českých Budějovicích od 1885 čtrnáctideník, později měsíčník Der (deutsche) Landwirth für Südböhmen, určený především německy mluvícímu obyvatelstvu hraničních oblastí. Podobný charakter měl čtrnáctideník Der Bote aus dem Böhmerwalde. Spolek Deutscher Böhmerwaldbund vydával věstník Mittheilungen des Deutschen Böhmerwaldbundes. Jiný spolkový časopis vycházel později s titulem Mitteilungen der Kreisleitung Bundes der Landwirte in Budweis v nakladatelství Moldavia. Zásluhou této firmy vznikl 1924—1933 vlastivědný měsíčník šumavského německého venkova Waldheimat, snažící se literární formou obrátit pozornost k historickému dědictví regionu. Z jiných místních německých časopisů stojí za zmínku příležitostný humoristický list Narrhaliana spolku Budweiser Geselligkeitsverein už z konce 19. století, vojenský Böhmerwald’s Söhne im Felde z let první světové války a po ní, numismatický Der Münzensammler a zahradnický Der Gartenfreund. Z českých časopisů měl nejblíže konzervativnímu starorakouskému duchu čtvrtletník Svazu českých úředníků a zřízenců knížete ze Schwarzenberku v Českých Budějovicích pod výmluvným titulem Tradice (1934—1938), redigovaný a tištěný ovšem v Třeboni. Z českých spolkových časopisů byl významný měsíční Věstník Sokolské župy Husovy (1911—1941) a časopis Sokol na Jihočesku. Ve 20. letech ve městě vycházel i čtvrtletník Rádce s podtitulem Věstník jihočeské orelské župy a podobný Rádce pracovníků katolických spolků a organizací v župě českobudějovické. Do zákazu Junáka za komunistické moci existovaly i skautské časopisy Smečka volá a Oheň, nepravidelný věstník Junáků liliového kříže, vydávaný Duchovní radou Junáka.

Z periodik ekonomického zaměření vydávala Technicko-hospodářská jednota nejdřív jako přílohu Jihočeských listů Technický jih, který se pak stal samostatným časopisem S podtitulem Regionální přehled hospodářský vycházel Jihočeský tisk a po 1945 péčí Jihočeské společnosti národohospodářské krátce i Jihočeský plán. V novější době bylo město sídlem redakce celostátní oborové revue Hračka při podniku Koh-i-noor Hardtmuth, nepřetržitě vychází časopis Rybnikářství s celostátním dosahem. České Budějovice měly 1936—1942 i svůj Divadelní list, obnovený po druhé světové válce (1946—1955), který od 1959 vystřídal Divadelní zápisník, s přestávkami stále vydávaný.

Z literárních časopisů vedle Jihu a Linie vycházel po 1922 zásluhou A. Hetzla beletristický měsíčník Kormidlo. Po druhé světové válce vznikla v českobudějovickém nakladatelství Růže revue Arch (1969), které vyšla vlivem sovětské okupace jen 4 čísla. Pokusů o její obnovu po 1989 bylo několik: Jihočeská revue ani Rozeta nepřežily první číslo. Studentský časopis posluchačů Jihočeské univerzity Scholares s novým názvem Rmen navazoval na tradici vysokoškolských časopisů Rozrazil a Dialog ze 60. let. Roli průvodce po kultuře města hrál po meziválečném Jihočeském přehledu 1956—1991 měsíčník Kulturní kalendář za dlouholetého vedení Ilony Daňkové (1934—1995), na který od 1998 navázal Českobudějovický přehled, později Přehled s podtitulem Magazín nejen o kultuře.

K. Pletzer měl podíl i na podobě dvou historických časopisů ve městě, z nichž Jihočeský sborník historický do města přešel 1955 z Tábora, Výběr z prací členů Historického klubu při Krajském muzeu v Českých Budějovicích (Výběr, časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech) vznikl 1964. Pozdější Jihočeské muzeum vydávalo Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Českých Budějovicích a Zprávy muzeí Jihočeského kraje. V 90. letech vznikl zásluhou Historicko-vlastivědného spolku nový časopis pro regionální historii Hrz. Na bohatou historii katolického tisku navazuje od 1990 diecézní časopis Setkání se stejnojmennou knižní edicí. V 90. letech byl rovněž založen univerzitní časopis, který od 2004 vychází čtvrtletně pod názvem Jihočeská univerzita. Od 1999 vycházel několik roků časopis Budějovický reportér - nezávislý měsíčník pro České Budějovice a okolí. Od 2010 vychází Jihočeský měsíčník BARBAR, od 2016 Českobudějovický magazín BUDLive. Nabídku časopisů doplňuje ještě Netuctový budějovický magazín Milk&Honey, vydávaný od 2015 7x ročně.