Pchálek Theodor

Po studiích na Akademii výtvarných umění v Praze (speciální škola J. Obrovského, 1924—1930) a státní zkoušce působil jako malíř a profesor reálného gymnázia v Českých Budějovicích. V roce 1928 získal stipendijní studijní pobyt ve Francii. Byl jedním z prvních členů Sdružení jihočeských výtvarníků, posléze krajské odbočky Svazu československých výtvarných umělců. Patří k významným představitelům figurálního malířství v jižních Čechách. Jeho malby a kresby se vyznačují bohatým obsahem a důrazem na výraz. Lineární formou se uplatnil ve sgrafitech. Samostatně vystavoval od 1942. Účastnil se členských výstav Sdružení jihočeských výtvarníků od 1939, Jihočeského salonu v Sezimově Ústí 1940—1941, Svazu českého díla 1943, členské výstavy Svazu československých výtvarných umělců a tematické výstavy Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou, kde je zastoupen. V roce 1952 obdržel Jihočeskou výtvarnou cenu. Byl spoluzakladatelem a členem skupiny Jih. Jako pedagog působil na Pedagogické fakultě, katedře estetické výchovy v Českých Budějovicích.