věznice

Patrně od konce 14. století se městská šatlava nacházela v Panské ulici a od 1529 na radnici. Roku 1537 bylo zřízeno druhé vězení za městskou hradbou mezi Rožnovskou branou a Železnou pannou, v sousedství obydlí městského kata. Těžcí zločinci byli ještě v 18. století žalářováni v Rabenštejnské věži a Železné panně, zatímco všechny městské brány a další dvě hradební věže sloužily jako jednoduchá měšťanská vězení. Kriminální soud, vzniklý 1787, měl na radnici vězení, spravované žalářníkem. Roku 1825 byla v zadní části radničního komplexu s průčelím do České ulice postavena nová věznice pro odsouzence s trestem do 12 měsíců. Po zániku kriminálního soudu převzal věznici 1850 krajský soud. Byla umístěna v zaniklém nádvorním traktu radnice a působil zde žalářník, 3 dozorci a 3 pomocníci.

V letech 1902—1903 došlo ke stavbě Justičního paláce. Věznice byla situována do 1. a 2. patra jeho jihozápadního křídla, 1905 vysvětil biskup M. J. Říha vězeňskou kapli. Personál tvořili správce věznice, vrchní dozorce, 8—10 dozorců a několik pomocných sil. Další úpravy věznice následovaly v poválečné době: po 1948 zanikla vězeňská kaple, 1972 byly přistavěny nové kanceláře a 1983—1986 provedena vestavba nové administrativní budovy v Goethově ulici č. 1, která stavebně uzavřela areál Justičního paláce. V období 1996—1997 proběhla rekonstrukce a modernizace.

Do 1992 zajišťoval chod věznice Sbor nápravné výchovy, nahrazený Vězeňskou službou České republiky; zároveň s tím došlo k přejmenování Ústavu pro výkon vazby na Vazební věznici České Budějovice. Věznice má kapacitu 396 míst, působí v obvodu Krajského soudu České Budějovice a slouží především pro výkon vazby obviněných v průběhu soudního jednání. Zhruba 85 % odsouzených je eskortováno k výkonu trestu do věznic v celé České republice, ostatní zůstávají v Českých Budějovicích a jsou zde zaměstnáváni.