kaple Smrtelných úzkostí Páně

Při něm byla mj. znovuobjevena i zapomenutá kostnice, ve které byly uloženy ostatky několika set jedinců. Do kostnice se vstupovalo od západu po několika schodech, dnes je vstup zakrytý náhrobním kamenem. Z původní kostnice se zachovala pouze část klenutého prostoru ze smíšeného zdiva. Vysoká centrální stavba je orientovaná východním směrem. Relativní strohost fasád oživují dvě úzké hranolovité věže při západním průčelí, členěné lizénovým rámováním. Centrální část kaple kryje stlačená zvoncovitá báň s lucernou. Obdobně je řešeno zastřešení obou věží, mezi které je vložen vstupní portál s kamenným pravoúhlým ostěním.

Interiér, osvětlený jednoduchými pravoúhlými okny, člení mělké niky a svazkové pilastry s římsovými hlavicemi, nad ně se zvedá kupole. Na západní straně se do kaple otvírá kruchta s varhanami od Jiřího Dvorského (1677—po 1732) z 1731, přístupná schodištěm v severní věži.

Ústředním motivem freskové výzdoby interiéru je Bůh Otec, doprovázený anděly s nástroji Kristova umučení od Jana Adama Schöpfa (1702—1772) podle smlouvy z 29. 5. 1729, a alegorie Osmera blahoslavenství.

V roce 1785 byla kaple zřejmě v návaznosti na likvidaci okolního hřbitova zrušena a využívána jako skladiště. Z podnětu biskupa J. V. Jirsíka došlo 1855 k jejímu obnovení. V současnosti slouží pro bohoslužební potřeby Církve řeckokatolické.