ZAVŘÍT MENU

sběratelé

Lidé s vyhraněným zájmem pro umělecké, historické nebo jinak zajímavé předměty (doklady) určitého druhu, které soustavně shromažďují s cílem vytvořit z nich ucelené soubory.

Výsledkem sběratelské činnosti především panovníků, šlechty a klášterů v 17.—19. století byly soukromé galerie, muzea a komory kuriozit, postupně zpřístupňované veřejnosti. Také zámožní měšťané vlastnili umělecky hodnotné předměty, které však patřily k výbavě domácnosti a přecházely z generace na generaci. Nepředstavovaly ucelené soubory a jejich majitelé se za s. nepokládali. V Českých Budějovicích projevilo zálibu ve sběratelství jen několik jedinců, kteří shromažďovali knihy, obrazy, grafiku, cín, sklo, zbraně nebo mince.

Skutečným s. byl lékař Julius Červený (1841—1907). Podílel se aktivně na založení Městského muzea a byl od začátku jako jediný český zástupce členem správního výboru. Značné finanční prostředky vynakládal na koupi uměleckých a historických předmětů, které postupně zaplnily celý velký byt. Byly mezi nimi starožitný nábytek, umělecké sklo, hodiny, práce ze slonoviny, ale i početný soubor mincí a medailí a lidové výšivky. Shromážděné sbírky věnoval postupně muzeu a byl za to 1904 jmenován čestným členem muzejního spolku.

Obchodník Karel Kneissl (1840—1930) vytvořil sbírku rytin evropských rytců, kterou také předal Městskému muzeu. Její soupis vyšel tiskem. Sídelní kanovník v Českých Budějovicích Adolf Rodler (1843—1912) byl sběratelem autografů významných osobností. Soubor věnoval Diecéznímu muzeu, jehož byl zakladatelem; je uložen v Jihočeském muzeu. Mezi nejvýznamnější české sběratele patřil A. Lanna ml. Z jeho mimořádně kvalitních sbírek se zachovala jen část v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. Českobudějovický advokát Vlastislav Zátka (1887—1964) vytvořil soukromou obrazovou galerii, obsahující staré holandské a vlámské mistry a soubor portrétů členů rodu Zátků, k níž sám zpracoval a vydal katalog. Sbírka byla Zátkovi zabavena nacisty a po druhé světové válce vrácena. K další konfiskaci došlo v 50. letech, kdy byla uložena v Alšově jihočeské galerii a po roce 1989 restituována. Majitel železářského závodu L. Hájíček shromáždil vybranou kolekci hyalitového, lithialinového a zdobeného skla. V 50. letech byla konfiskována a uložena v Jihočeském muzeu. V rámci restitucí byla po 1989 vrácena dědicům.

Rozsáhlý soubor pohlednic fotografií z Českých Budějovic vytvořil J. Dvořák. Jeho sbírka budvicensií představuje ojedinělý zdroj ikonografických materiálů, dokumentujících již zaniklé objekty ve městě.

Na přelomu 20. a 21. století, kdy historické a umělecké doklady jsou již vzácné a jejich sbírání finančně stále náročnější, dávají s. přednost sbírání dokladů. Nejpočetnější jsou zřejmě filatelisté, s. mincí a papírových platidel, odznaků. Patří k nim také s. krásných tisků (bibliofilové), drobné grafiky (např. exlibris), novoročenek a plakátů. Své sbírky mohou doplnit na sběratelských burzách, pořádaných zdejším Klubem sběratelů.

Mezi nejstarší sběratelské obory patří numismatika. V Českých Budějovicích má zhruba stoletou tradici. Jedním z prvních s. byl J. Červený. Dalším zdejším významným s. byl setník Karl Hollschek (1859—1941), jehož sbírka, čítající 220 000 exemplářů, byla pokládána za největší soukromou sbírku na světě. Po jeho smrti byla vydražena ve vídeňském Dorotheu. Numismatickou sbírku budovalo také českobudějovické muzeum; 1903 čítala 4 568 kusů. Mezi zakladateli České numismatické společnosti (1919) byl i Budějovičan, zlatník Robert Rožánek (1851—1928). Od sběratele na badatele se vypracoval generál J. Teisinger. Jeho studie o drobných ražbách Leopolda I. (1640—1705) a o pražských groších Vladislava II. Jagelonského (1456—1516) si zachovaly svou cenu. K českobudějovickým numismatikům patřil rovněž Ignaz Jakob Wodiczka (1888—1963), německý regionální historik. Velké zásluhy si získal vydáváním časopisu Der Münzensammler (1928—1934), do něhož přispívala celá řada předních numismatiků. Roku 1952 se v Českých Budějovicích ustavila pobočka České numismatické společnosti. U jejího zrodu stál Oldřich Weiss (* 1912), pozdější numismatik Jihočeského muzea, největší zásluhy o tuto pobočku však měl S. Cífka, její dlouholetý předseda. Téměř 100 členů pobočky vykazuje bohatou činnost. Své odborné studie a příspěvky publikují na stránkách celostátních numismatických periodik, v muzejním časopisu Výběr a v ročence Budějovický numismatik (od 2005).

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

Lannové    |   Zátkové 

AUTOŘI:
PhDr. Jiří Chvojka
Karel Pletzer

LITERATURA:
  •      KAMARÝT, Antonín. Sbírka mincí a medailí MUDra Julia Červeného v Jihočeském muzeu. In: Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 1965, roč. 2, č. 1., s. 65—68. ISSN 0862-5417.

  •      KRNINSKÝ, Vojtěch. MUDr. Julius Červený, spoluzakladatel městského muzea českobudějovického. In: Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 1965, roč. 2, č. 4., s. 1—11. ISSN 0862-5417.