petrini

Kongregaci schválil biskup M. J. Říha, 1914 ji znovu potvrdil J. A. Hůlka. Hlavním posláním kongregace je uctívání eucharistie a práce v duchovní správě. Do roku 1895 petrini úzce spolupracovali s Kongregací sester Nejsvětější Svátosti, později se obě kongregace organizačně i ekonomicky zcela oddělily (do 1913).

Nejstarší petrinský dům (Petrinum) vznikl v Českých Budějovicích, kde V. Petr vybudoval ústav pro přípravu na kněžskou službu. Menší rezidence vyrostly U Svatého Kamene poblíž Rychnova nad Malší a v Písku, další řeholní domy byly otevřeny též v Klatovech a v Brně. V letech 1945—1950 existovala rezidence s ústavem pro vzdělání kněží i v Bruntále. V majetku kongregace byl též statek Volšovy u Sušice.

 V roce 1950 byl petrinský konvent v Českých Budějovicích uzavřen, řeholníci vystěhováni a kostel Růžencové Panny Marie přešel do správy městského děkanství. K přechodnému oživení činnosti kongregace došlo na konci 60. let, trvale se petrini do svého mateřského konventu v Žižkově třídě vrátili až po roce 1989 a znovu zde otevřeli mateřinec a noviciát kongregace. V části petrinského areálu v Žižkově třídě od 2003 rovněž působí Vysoká škola evropských a regionálních studií, o. p. s.

V současnosti má kongregace na 2 desítky členů a působí také v Brně, kde v bývalém františkánském konventu u kostela svaté Máří Magdalény sídlí její generální superior, zatímco kongregační dům v Písku je sídlem generálního vikáře. Přímo v Českých Budějovicích působili v roce 2005 čtyři petrini.