Heimatbuch

Publikaci vydala 1930 firma Karl Kratochwil & Comp., knihkupectví a nakladatelství v Českých Budějovicích. Starosvětský ráz publikace tištěné švabachem účinně dotvářejí ilustrace, k jejichž autorům patří F. Blumentritt, G. Brauner, Ludvík Tibitanzl (* 1874), Franz Landspersky nebo Josef Honsa. Fotografiemi přispěli Karl Kratochwil mladší (* 1904), Otto Farka (* 1903) a Franz Neubauer z Loučovic.

Autoři Heimatbuchu čerpali především z prací budějovických kronikářů a historiků, citováni jsou L. B. Schneider, M. Schichelius, Matthias Schmidt, Franz Xaver Illing (1802—1879, E. F. Richter, K. Köpl, R. Huyer, Valentin Schmidt (1863—1927), W. Böhm a Emmerich Zdiarsky (1873—1945), z českých F. M. Čapek, František Adolf Šubert (1849—1915), Leopold Zeithammer (1834—1905), Adolf Štvrtník (1847—1926), Václav Ambrož (1892—1979), J. Braniš, August Sedláček (1843—1926) a Antonín Bašta.

V Heimatbuchu jsou mnohdy bez rozlišení směšována doložená historická fakta s domněnkami, některé údaje jsou dovedeny až do bizarních podrobností, což s ilustračním doprovodem propůjčuje knize zvláštní atmosféru a charakter lidového čtení.

V úvodních kapitolách je pojednáno o původu a vývoji jména města, o dějinách od nejstarších dob prvního osídlení keltskými Bóji a počátcích budějovického starého i nového města. Za jednotlivými kapitolami, které jsou proloženy řadou beletrizovaných pověstí, je uvedena příslušná literatura. Postupně však její výčet v publikaci odpadá, někde je použitý text autora označen přímo jeho jménem v záhlaví. Místy je citován vydavatelův vlastní list Sonntagsbote.

V novějších dějinách města je mnoho místa věnováno historii zdejšího vodovodu podle brožury Johanna Stegmanna (1850—1915). Na závěr Heimatbuchu je připojena i sbírka pověstí, jak je pod svým jménem i knižně vydal W. Böhm.

Cenný je obsáhlý jmenný rejstřík a seznam použitých pramenů na konci knihy, kde je také vysloveno poděkování archivu a vedení spolku Deutscher Böhmerwaldbund.