Haasové

Příslušníci rodu Haasů se připomínají od počátku 17. století, vlastnili ve městě postupně několik domů a do začátku 19. století se živili téměř výhradně jako řezníci. Později se někteří Haasové zabývali obchodem, ale především činnostmi souvisejícími se zdravotnictvím. Lékárník Franz Haas (1798—1868) provozoval 1822—1867 lékárnu U Černého medvěda na náměstí Přemysla Otakara II. Po něm ji převzal jeho syn Adolf Haas (1833—1897), který 1868 získal v Českých Budějovicích měšťanské právo, 1869—1873 zasedal v městském výboru, 1873—1897 v městské radě. Se svou manželkou Marií založil tzv. Haasovskou nadaci k podpoře nemajetných.

Nejvýznamnějším členem rodu byl praktický lékař Karl Haas (1815—1871), autor zdravotnických a hospodářských spisů, zakladatel ovocnářské školy. Když 1862 postavil stavitel Alexander Haas (1825—1865) na Pražském předměstí rozsáhlou budovu Na Sadech č. 22 a 23, tzv. Haasenburg (Poliklinika sever), zřídil si v ní K. Haas sanatorium. Jako člen městského výboru (1850—1871) upozornil na skutečnost, že epidemie cholery 1866 byla způsobena hygienicky závadnou vodou, a přiměl městskou správu k jednání o zřízení nového vodovodu. Podle něj byla 1875 pojmenována Haasova ulice na Pražském předměstí (ulice Fráni Šrámka), která vznikla na pozemcích rodiny Haasů. Karlův syn Egbert Haas (1852—1890) se stal majitelem knihtiskárny ve Vídni. O zřízení nového městského vodovodu se 1871—1882 zasloužil rovněž drogista a chemik Josef Haas (1827—1908), zejm. nalezením zdrojů kvalitní pitné vody; byl předsedou Českobudějovického spolku obchodníků, založeného 1879, předsedou místní školní rady, dále 1875 a 1877—1880 zatímním předsedou a 1881—1883 místoprezidentem Obchodní a živnostenské komory, 1873—1880 zasedal v městském výboru a 1884—1907 v městské radě. Rodina J. Haase bydlela v Hroznové ulici č. 30 na rohu Krajinské třídy. Josefova manželka Veronika Haasová, roz. Bernhardová (1828—1902), založila stravovnu pro nemajetné občany a 1886 soukromou pokračovací školu pro dívky; stala se průkopnicí snah o zrovnoprávnění žen v politické i sociální oblasti. Haasům náležely rozsáhlé pozemky především na Pražském předměstí. Již ve 30. letech 19. století docházelo k jejich výkupu a parcelaci na menší zahrady; v posledních desetiletích před 1900 na nich vzniklo několik bloků obytných domů, zejm. ulice kolem Palackého náměstí.

V Českých Budějovicích se objevilo několik stejnojmenných rodin, především drobných řemeslníků nebo dělníků, kteří však se zdejším rodem Haasů neměli příbuzenské vazby. Po druhé světové válce bylo odsunuto mnoho příslušníků rodu Haasů a jejich majetek byl konfiskován. Zemřelí členové rodu byli pohřbeni na staroměstském hřbitově a v honosné rodinné hrobce při severní zdi hřbitova svaté Otýlie.