Městská spořitelna

Dne 28. 4. 1854 přijalo obecní zastupitelstvo jednomyslně návrh stanov Městské spořitelny. Vlivem legislativních nesrovnalostí mezi městskými úřady a ministerstvem vnitra a finančních problémů spojených se zajištěním provozu se její otevření značně protáhlo. Teprve 3. 6. 1856 byl ustaven Spořitelní výbor, předsedou se stal A. Lanna, zástupcem E. Claudi, předsedou ředitelství F. J. Klavík a jeho zástupcem V. Wunderlich. Účetním byl ustanoven Karel Netter (* 1823) z České spořitelny v Praze a pokladní službou pověřen inspektor Měšťanského pivovaru František Drahožal. Pro veřejnost začal ústav pracovat 16. 6. 1856 v prozatímních prostorech na radnici, 1858 přesídlil do Krajinské třídy, kde 8. 12. 1913 otevřel novou budovu podle projektu vídeňského architekta Heinricha Rieda (1881—1957), kterou vystavěli J. Hauptvogl, J. Stabernak a Johann Stepan (1882—1942). Na členitém průčelí se prolínají rysy renesanční palácové architektury se secesními motivy a prvky modernismu. Oproti bohatě členěnému parteru a 1. poschodí jsou horní dvě patra více strohá, plastická výzdoba ustupuje nástěnné malbě s motivy německých lidových krojů. Centrální část interiéru tvoří klientská hala otevřená směrem do horních podlaží, pozornost je věnována zpracování jednotlivých detailů. Dokumentární hodnotu mají mj. malby s motivy starých Českých Budějovic od A. Trägera na dveřních výplních v 1. poschodí.

Do konce 1856 do Městské spořitelny klienti uložili přes 123 tisíc zlatých a během několika let přesáhly vklady 2 miliony zlatých. Hospodářský vzrůst pokračoval přes přechodnou finanční krizi v důsledku prusko-rakouské války 1866. Před první světovou válkou dosáhl finanční kapitál výše 29 milionu korun, uložených 13 453 klienty.

Velké finanční prostředky věnovala Městská spořitelna na všeobecně prospěšnou činnost, mj. na zřízení a podporu městského chudobince či knihovny. Po vzniku ČSR roku 1918 se stal předsedou Městské spořitelny A. Zátka a ústav se zařadil mezi členy Svazu československých spořitelen. Pokračoval i růst vkladů, které 1935 dosáhly výše 138 milionů korun, vázaných na 24 865 knížkách. Finanční podpora směřovala v tomto období především na rozvoj stavebního ruchu (stavební družstva, nová dlažba náměstí Přemysla Otakara II. apod.), zdravotní péče a kultury.

K 7. 7. 1948 se Městská spořitelna sloučila se Záložnou českobudějovickou do jediného peněžního ústavu pod názvem Okresní spořitelna a záložna v Českých Budějovicích a posléze se přeměnila na místní pobočku České spořitelny. Od 1990 v budově v Krajinské třídě sídlí pobočka Komerční banky, a. s.