Původně národnostně utrakvistický, později německý mužský pěvecký spolek, který se věnoval také charitativní, osvětové a zábavně společenské činnosti.
Ustavil se 5. 3. 1856 a jeho předsedou se stal řídící učitel Franz Lustig, kapelníkem Adalbert Nowotny, ředitel budějovického hudebního ústavu. Ve výboru se vystřídala řada významných osobností, mezi nimi J. Stegmann, E. Claudi či Jos. Kneissl. Z 36 zakládajících členů se rozrostl na 231 činných a 128 přispívajících roku 1925.
Na vánočním koncertu 1862 došlo k roztržce mezi českými a německými členy a k odchodu českého osazenstva ze spolku. Roku 1876 se Deutsche Liedertafel rozšířil o ženský odbor. Spolek pořádal vlastní pěvecké festivaly a účastnil se koncertů nejen v jižních Čechách, ale i v Praze, Karlových Varech, Teplicích, Linci a Vídni. Schůze se konaly v sále Musikvereinu, v ulici Dr. Stejskala, v sále hotelu Zvon, ve spolkové místnosti městské střelnice, v hostinci U Zelené ratolesti a od 1872 v Německém domě.
Spolek zanikl v souvislosti s odsunem Němců po druhé světové válce.
AUTOR:
Mgr. Leoš Nikrmajer
WONESCH, Wenzel. Deutsche Liedertafel in Budweis 1856-1926: ein geschichtlicher Rückblick. B. Budweis : "Moldavia", 1926. 39 s