ZAVŘÍT MENU

rok 1968

Pokus o reformu komunistického systému, násilně ukončený okupací vojsk pěti států Varšavské smlouvy.

K prvním konfliktům mezi stoupenci reforem (progresivisty) a odpůrci změn (konzervativci, stalinisty) uvnitř komunistické strany došlo na městské i na okresní konferenci v Českých Budějovicích. Nejviditelnějším výsledkem těchto střetnutí bylo odstoupení Jaroslava Trojana (1922—1970), vedoucího tajemníka Jihočeského krajského výboru Komunistické strany Československa. Na jeho místo zvolila krajská konference začátkem května reformám nakloněného Jana Dubu (*1925). Přesto nebylo postavení stalinistů, k jejichž největším oporám ve městě patřil předseda městského národního výboru Bedřich Drajer (1907—1982), otřeseno.

Prvním veřejným projevem podporujícím změny ve společnosti byla manifestace 21. 3. 1968, kterou 600 vysokoškoláků zahájilo před sídlem Jihočeského krajského výboru Komunistické strany Československa v Husově třídě a zakončilo v Dukelské ulici. Ve městě obnovily činnost některé spolky, jejichž činnost byla dříve zakázána (např. Junák, Československá obec legionářská či Sokol), a ustavily se pobočky nových sdružení většinou politické povahy: Klub 231, Klub angažovaných nestraníků aj. Objevily se snahy o obnovu sociálnědemokratické strany. Nekomunistické politické strany se pokoušely oživit svou činnost a zbavit se závislosti na komunistech. O výrazném uvolnění církevního života svědčilo znovuuvedení J. Hloucha do úřadu českobudějovického biskupa 9. 6. v kostele svatého Mikuláše za velké účasti veřejnosti. Dne 24. 6. navštívil město prezident Ludvík Svoboda (1895—1979). V období června a července proběhla mimořádná okresní a krajská konference Komunistické strany Československa. Dne 15. 7. byla do budovy radnice znovu zasazena pamětní deska připomínající návštěvu Tomáše Garrigue Masaryka (1850—1937).

V noci na 21. 8. bylo Československo napadeno vojsky pěti států Varšavské smlouvy. Předvoj sovětských okupačních jednotek se k Českým Budějovicím přiblížil 21. 8. kolem 13. hodiny a zastavil se v Nemanicích. Po 3 hodinách se jednotky stáhly k Chotýčanům, kde zřídily vojenský tábor. V noci na 22. 8. vniklo od Homolí na vojenské letištěPlané asi 11 sovětských tanků. Ve 4 hodiny ráno vtrhla okupační vojska do města. Pražskou třídou projelo asi 30 tanků, které pokračovaly ulicí Na SadechLidickou třídou. Tanky byly rozmístěny na náměstí Přemysla Otakara II., na mostech, 1 tank hlídal vojenskou nemocnici, další 3 uzavřely vchod do plynárny.

Dne 23. 8. obsadily okupační jednotky budovu deníku Jihočeská pravda a část nákladu zabavily. Do 29. 8. vycházely noviny v omezeném rozsahu. Ve stejný den se od 12 hodin na výzvu českobudějovického rozhlasového studia uskutečnila čtvrthodinová protestní stávka. Když v blízkosti Jihočeského muzea tanky zdemolovaly stojící auto, začali z nich vojáci střílet do vzduchu. Budovu rozhlasu obsadili sovětští vojáci 26. 8. v půl čtvrté ráno. Přerušené vysílání za několik hodin redaktoři obnovili z náhradního pracoviště. Vstup do budovy byl pracovníkům rozhlasu povolen 5. 9. Po dvou dnech začalo opět pravidelné vysílání. Českobudějovicko opustily okupační jednotky na počátku listopadu. Jen škody způsobené na silnicích se odhadovaly na 10 milionů korun.

Okupace ovlivnila i každodenní život českobudějovických obyvatel. Krátce před obsazením města vznikla nákupní horečka, projevující se skupováním základních potravin. Než panika ke konci srpna opadla, zavedl městský národní výbor regulovaný prodej. V týdnu po 21. 8. se ve městě nevyskytly žádné kriminální delikty, ani krádeže či výtržnosti. V restauracích se čepovalo pouze desetistupňové pivo a tržba klesla o 30 %, zavírací doba byla do 7. 9. stanovena na 20. hodinu. Ve dnech 25.—27. 8. hrála kina pouze odpolední představení. Jihočeské divadlo zahájilo sezonu 10. 9. premiérou Čapkovy Matky. Dne 28. 10. sloužil biskup J. Hlouch v katedrále slavnostní mši za českou zemi. Na Dlouhé louce byla vysázena tzv. Alej Svobody.

Výročí Velké říjnové socialistické revoluce 7. 11. oslavili českobudějovičtí vysokoškoláci stávkou. Shluk asi 100 převážně mladých lidí, kteří z budovy radnice začali strhávat sovětské vlajky, rozehnala policie. Studenti obou českobudějovických fakult se 18. 11. připojili k celostátní stávce vysokoškoláků, která byla protestem proti kapitulantskému postoji vedení komunistické strany. Dne 20. 1. 1969 uspořádali smuteční tryznu za Jana Palacha (1948—1969). Na náměstí Přemysla Otakara II. se tehdy shromáždilo asi 5 000 občanů. Další den zahájilo 7 studentů ve vypuštěné Samsonově kašně protestní hladovku. Velké množství občanů Českých Budějovic se 21. 3. dostavilo na náměstí a demonstrativně oslavilo vítězství československých hokejistů nad Sovětským svazem na mistrovství světa. Před blížícím se prvním výročím okupace se objevovaly nápisy s protisovětským a protiokupačním obsahem, 21. 8. 1969 pokládali občané kytice k pamětní desce T. G. Masaryka, znovu zasazené na radnici v předchozím roce. Zprvu se shromáždilo asi 200 lidí, odmítajících uposlechnout policejní výzvy k rozchodu. Když začal dav mohutnět, byly povolány zásahové jednotky, které rozehnaly demonstranty vodou a granáty se slzným plynem. Do večera bylo náměstí vyklizeno. Tak skončil poslední větší veřejný protest českobudějovických občanů proti sovětské okupaci i proti počínající normalizaci. 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

politické poměry    |   rozhlasové stanice 

AUTOR:
PhDr. Jiří Petráš

DALŠÍ AUTOŘI:
PhDr. et PaedDr. Jiří Dvořák Ph.D.

LITERATURA:
  •      PECKA, Jindřich. Spontánní projevy Pražského jara 1968-1969. 1. vyd. Brno: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR v nakl. Doplněk, 1993. 295 s. Prameny k dějinám československé krize 1967-1970; sv. 1. ISBN 80-85765-25-X.

  •      PECKA, Jindřich. Odsun sovětských vojsk z Československa 1989-1991: dokumenty. 1. vyd. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1996. 351 s. Studie - materiály - dokumenty; sv. 8. ISBN 80-85270-53-6.

  •      PECKA, Jindřich a kol. Sovětská armáda v Československu 1968-1991: chronologický přehled. 1. vyd. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1996. 231 s. Studie - materiály - dokumenty; sv. 9. ISBN 80-85270-54-4.

  •      PECKA, Jindřich, BELDA, Josef a HOPPE, Jiří. Občanská společnost (1967-1970): emancipační hnutí uvnitř Národní fronty 1967-1970. 1. vyd. Brno: Doplněk, 1995. 586 s. Prameny k dějinám československé krize 1967-1970 ; díl 2, sv. 1. ISBN 80-85270-42-0.

  •      PETRÁŠ, Jiří. Odraz událostí let 1967—1969 ve vybraných kronikách okresu České Budějovice. In: Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 1992, roč. 3, č. 3. ISSN 0862-5417.

    [s. 182—186.]
  •      TŮMA, Oldřich a kol. Srpen '69: edice dokumentů. Praha: Maxdorf, 1996. 344 s. Historia nova; sv. 10. ISBN 80-85800-54-3.

  •      Jihočeská pravda 1945—1991.

  •      Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, fond S: Činnost letectva nad územím jižních Čech v době 2. světové války.

  •      Státní oblastní archiv Třeboň, fond Jihočeský krajský výbor Komunistické strany Československa, karton 471, Vzpomínky předválečných členů strany.

  •      PLETZER, Karel. Kronika Českých Budějovic 1992—1993. In: Výběr: časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 1995, 32/1, s. 69. ISSN 1212-0596.