Liška Antonín

Pocházel z rodiny drobného rolníka, 1939—1942 absolvoval redemptoristické gymnázium v Libějovicích, kde také vstoupil do Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele a po skončení noviciátu složil 15. 8. 1944 v Českých Budějovicích řeholní sliby. V letech 1946—1948 studoval na redemptoristickém teologickém učilišti v Obořišti. Studia teologie dokončil 1968—1971 na Římskokatolické Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích a 1975 získal tamtéž doktorát teologie.

Od dubna 1950 prožil násilné soustředění řeholníků v Králíkách a službu u Pomocných technických praporů (PTP). Na kněze byl vysvěcen neveřejně 22. 9. 1951. Od 1954 pracoval v různých civilních zaměstnáních a teprve od května 1971 mohl působit v duchovní správě: nejprve jako administrátor v Poříčí nad Sázavou, ve Vranově a Kozmicích u Benešova, od 1987 byl oficiálem církevního soudu pro české diecéze a 1987—1991 kanovníkem metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze. Podílel se rovněž na ekumenickém překladu Bible. Papež Jan Pavel II. (1920—2005) jej 19. 5. 1988 jmenoval titulárním biskupem z Vergi a zároveň jej ustanovil pomocným biskupem pražským. Biskupské svěcení přijal 11. 6. 1988 z rukou kardinála Františka Tomáška (1899—1991).

V roce 1991 byl krátce generálním vikářem (od 23. 1.) a administrátorem (od 28. 3.) pražské arcidiecéze. Již 28. 8. 1991 jej jmenoval papež českobudějovickým biskupem a svého úřadu se ujal 9. 11. téhož roku. Během svého episkopátu usiloval o upevnění farní správy, zasloužil se i o příchod Kongregace Školských sester de Notre Dame a Kongregace Sester Nejsvětější Svátosti do Českých Budějovic. Po dovršení kanonického věku podal 1999 rezignaci na svůj úřad, která byla přijata až 2002; na pomoc se správou diecéze mu byl přidělen biskup-koadjutor J. Paďour, jemuž předal biskupský stolec v září 2002. Zemřel v říjnu následujícího roku v biskupské rezidenci, 23. 10. 2003 byl pochován mezi své spolubratry redemptoristy na hřbitově u svaté Otýlie v Českých Budějovicích.