ZAVŘÍT MENU

Dům umění

Označení pro objekt na náměstí Přemysla Otakara II. č. 38, původně středověký měšťanský dům, několikrát stavebně upravovaný.

Jeho majitele dokládají městské knihy od 1541. Po druhé světové válce poskytl městský národní výbor první poschodí objektu Sdružení jihočeských výtvarníků k pořádání výstav a provozování spolkového života. Roku 1953, po zániku Sdružení, přešel dům do správy nově vzniklé Jihočeské krajské organizace Svazu československých výtvarných umělců s ústředím v Praze. Po založení Českého fondu výtvarného umění v Praze a zřízení Oblastního střediska Dílopodniku Českého fondu výtvarného umění přesunula organizace správu Domu umění na Český fond výtvarného umění s ředitelstvím v Praze. Od 1981 začala rozsáhlá rekonstrukce celého objektu probíhající několik let. V té době sloužil Dům umění výhradně výtvarníkům. Nacházely se zde výstavní prostory, klubové a kancelářské místnosti, prodejna Dílo, výtvarnické ateliéry. Za 22 let činnosti, během nichž provozoval objekt Český fond výtvarného umění a jeho nástupce, Nadace Českého fondu umění, se uskutečnilo asi 200 výstav. Řada retrospektivních expozic byla uspořádána za přispění a odborné garance Alšovy jihočeské galerie. Šlo např. o výstavy umělců starší generace: 1990 F. Peterka, J. Pešťák, K. Valter, O. Matoušek, 1991 J. Halla; či střední generace: 1990 M. Konrád, Jiří Řeřicha (*1951), Tomáš Proll (*1951), 1991 Josef Geršl (*1952). Mezi nejúspěšnější patřila výstava Japonský fotoplakát (1994).

Roku 1995 přešel Dům umění soudním rozhodnutím do vlastnictví města Českých Budějovic. Dalším nájemcem a provozovatelem se od 1996 staly českobudějovické Městské kulturní domy, a. s. Mezi lety 1996 a 2016 působila v domě Galerie Procházka, jejíž majitel Jaromír Procházka (*1951) vedle sběratelské činnosti především uspořádal bezmála pět desítek dražeb uměleckých předmětů. Roku 1998 jako kurátor výstav začal působit Michal Škoda (*1962), výstavním profilem převažují výstavy a originální projekty předních českých i zahraničních umělců. Řada výstav se uskutečnila ve spolupráci s Ministerstvem kultury České republiky Statutárním městem České Budějovice. Činnost galerie současného umění a architektury vyniká v rovině tvůrčích experimentů, např. 2005 konceptuální výstava autorek Reiko Aoyagi (*1953) a Philippy Lawrence (*1968). Dlouholetá činnost galerie vykazuje dramaturgicky kompaktní celek, který představuje české, Adriena Šimotová (1926—2014), Stanislav Kolíbal (*1925), Ján Mančuška (1972—2011), Eva Koťátková (*1982), Dominik Lang (*1980) i zahraniční umělce, např. Mimmo Paladino (*1969), Martin Creed (*1968), Nicolai Carsten  (*1965), Christopher Williams (*1956), Lawrence Weiner (*1942), Liam Gillick (*1964), Heimo Zobernig (*1958), Florian Pumhösl (*1971). V posledních letech se pravidelně objevují také prezentace architektury, např. Josef Pleskot (*1952), Miroslav Šik (*1953), Projektil architekti, Takeši Hosaka (*1975), Jan Šépka (*1969). Právě především Šépkova výstava a instalace s názvem Vnímání v podzimních měsících roku 2016 zviditelnila propojením prostor Galerie současného umění a architektury a obestavěním Samsonovy kašny většině obyvatel a návštěvníků města ambice a záměry této výstavní instituce a jeího kurátora. Také proto byla galerie v roce 2017 oceněněna Českou cenou za architekturu v kategorii výjimečný počin. Na přelomu let 2020—2021 proběhla mezinárodní architektonická soutěž o návrh rekonstrukce Domu umění do podoby Centra současného umění a architektury, jejímž vítězem se stalo konsorcium ateliérů AFF Architekten a Malý Chmel.

AUTOŘI:
PhDr. Jaromír Schel
Mgr. Hynek Látal Ph.D.

LITERATURA:
  •      NEKVINDOVÁ, Terezie, ed. Dům umění České Budějovice = České Budějovice House of Art: 2013—1998. Vyd. 1. Praha: Akademie výtvarných umění v Praze, Vědecko-výzkumné pracoviště ve spolupráci s Domem umění České Budějovice, 2014. 367 s. Dokumenty. ISBN 978-80-87108-50-5.