kostel svatého Vojtěcha

Náklady na stavbu byly kryty veřejnou sbírkou, největší finanční částku 600 000 korun poskytl biskup Š. Bárta z diecézního fondu svatého Mikuláše. Novostavba kostela byla slavnostně konsekrována biskupem J. Hlouchem až 12. 10. 1947.

Projektantem funkcionalistické stavby původně filiálního kostela byl pražský architekt Jaroslav Čermák (1901—1990), stavbu vedl českobudějovický stavitel František Stašek. Podélný kostel s asymetricky umístěnou věží je vnitřně členěn gotizujícím vítězným obloukem, oddělujícím jednolodní prostor od mírně užšího pravoúhlého presbytáře. Vertikální přiznané konstrukční prvky vnitřních opěráků rytmicky vyplňují dvojice strohých sdružených oken. Plochý betonový strop imituje historické čtvercové kazetové uspořádání. Čelní stěnu presbytáře určuje osový dřevěný kříž a dřevěná socha svatého Vojtěcha se sousoším pruských válečníků v nadživotní velikosti od řezbáře Josefa Vítka (* 1914). Varhany byly původně vyrobeny ve Vídni 1911 pro zelenohorský poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie, ale po roce 1948 se zelenohorský zámek i kostel dostaly do správy Československé lidové armády, která je zdevastovala. Složitou cestou se podařilo 1960 varhany převézt do Českých Budějovic, kde byly opraveny a instalovány v kostele svatého Vojtěcha. Reliéfní křížová cesta po obvodě chrámové lodi pochází z doby výstavby kostela. Původně zamýšlené sochy světců na severní venkovní straně kostela nebyly oproti projektu nikdy umístěny. Roku 1939 byly v kostele osazeny a slavnostně posvěceny zvony Antonín (600 kg) a Vojtěch (900 kg), vyrobené v brněnské Manouškově zvonárně a 1942 zrekvírované pro válečné potřeby. Nové zvony byly vyrobeny v pasovské dílně Rudolfa Pernera (* 1969), v září 1993 je slavnostně posvětil biskup A. Liška. Během 1995—1996 proběhla úprava interiéru kostela podle nových liturgických předpisů.

Ke kostelu byla přistavěna fara, která se 1939—1950 stala řeholním domem františkánů, do jejichž správy byl kostel svěřen. Po vynuceném odchodu řeholníků byl kostel spravován českobudějovickým děkanstvím a na faře byla umístěna mateřská škola. Z rozhodnutí biskupa M. Vlka byla 1. 7. 1990 zřízena při kostele čtvrtá farnost ve městě a její vedení převzali salesiáni, kteří u fary nechali 1997 přistavět trakt a kapli kongregace. Od 1995 zde pracuje Salesiánské středisko mládeže, které bylo 1999 zařazeno do sítě škol a školských zařízení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.