Haklovy Dvory

K původnímu názvu Dvory bylo později připojeno jméno majitele jednoho ze dvorů, měšťana Haklina. Ves při staré trase silnice do Písku snad vznikla rozdělením pozemků dvora, na nichž se usadilo 9 poddaných. První zmínka pochází z 1368, o deset let později se připomínají dvory Haklinův a Mačkonův ve vsi Hofen. V roce 1380 byly Haklovy Dvory již městskou vsí. Její rozvoj byl velmi pomalý; 1654 ji tvořilo 10 usedlostí (z toho 2 neobydlené), stejně tak 1713, 1843 bylo vykázáno 30 domů s 231 obyvateli. Roku 1850 se Haklovy Dvory staly samosprávní obcí, 1900 měly 36 domů a 234 obyvatel, z toho 113 Čechů a 121 Němců. V roce 1921 bylo napočítáno 40 domů a 268 obyvatel (111 Čechů a 117 Němců, 40 jiné národnosti), 1950 obec čítala 81 domů a 205 obyvatel. Za tento růst vděčila rozvoji místní části Zavadilka ve 30. letech 20. století. Administrativním včleněním do části obce České Budějovice 2 obec roku 1976 zanikla. Tvoří odloučený sídelní útvar, v němž 2011 bylo 215 obyvatel a 86 domů, z nichž 18 bylo neobydlených, ze 103 bytů bylo 94 v rodinných domech; v 2021 pak 259 obyvatel a 94 domů, z nichž 16 bylo neobydlených, z 97 bytů bylo 87 v rodinných domech.

Z urbanistického hlediska Haklovy Dvory představují zvláštní celek, složený ze dvou odlišných částí. Východní část tvoří skupina větších usedlostí s navazující záhumenicovou plužinou po severní straně staré silnice do Vodňan a Písku. Západní část zaujímá prostor charakteru nepravé návsi, z níž k severu klesá krátká ulice. Po obou jejích stranách se seskupilo několik velkých usedlostí s parcelací kolmou ke směru parcelace celé plužiny. Českobudějovická městská rada dala 1527 vyhloubit v severním sousedství vsi Starohaklovský rybník (Buschen Teich) a 1579 jižně od vsi Novohaklovský rybník (Neuhacklhöfer Teich). Napuštění obou rybníků zásadním způsobem zasáhlo do situace vsi, zanikla i podstatná část nejbližší plužiny a dílem této změny je zřejmě i slepé ukončení ulice směrem k severu. Zda přitom došlo i ke změnám v poloze usedlostí, není jasné. Podle statistických údajů lze soudit, že stav zachycený na mapě stabilního katastru z 1827 může být totožný se situací ve středověku, neboť počet usedlostí se vcelku nelišil. Až do 2. desetiletí 19. století vedla přes Haklovy Dvory trasa vodňanské silnice, přeložené pak kolem Českého Vrbného.

Novodobý vývoj vlastní vsi nebyl výrazný a od 19. století se omezil na vznik kolmé řádky domů východně od ní a od Novohaklovského rybníka a další izolované skupinky domů západně od vsi při silnici. Dále k západu pak vznikly osamocené dvorce (U Vachtfaitlů), rozšířené i na katastru Čejkovic. Na přírůstku počtu domů se podílelo i rozdělení velkého Nového dvoru za Starohaklovským rybníkem na obytné jednotky. Těžiště novodobé výstavby bylo od 1. třetiny 20. století na Zavadilce. Haklovy Dvory byly ještě počátkem 90. let 20. století drobnou, intaktně dochovanou vsí v nenarušeném krajinném rámci. Vděčily za to hlavně souběžné obchvatné silnici. V této době začaly jednotlivé nové domy vyrůstat podél severní strany staré cesty západně od vsi. Během 1. desetiletí 21. století byla obestavěna prakticky celá jižní strana staré cesty. Tento trend pokračoval i po roce 2010, a třebaže celkový objem nové výstavby není velký, původní urbanistická struktura byla narušena nejednotným a architektonicky nekvalitním řešením nových rodinných domů v přímém kontrastu s tradiční vesnickou architekturou. Návesní část vsi je značně zchátralá a zčásti opuštěná. Nejvýraznější je usedlost čp. 2037 (dříve čp. 37) se štítem opatovického typu, dále sousední usedlost a usedlost čp. 2015 (dříve čp. 15) na východní straně návsi, zčásti přestavěná 1930. Střed návsi vyznačuje zpustlá kovárna se zvoničkou, jejíž jižní stranu tvoří přízemní hospoda. Za západním okrajem vsi stojí usedlost s hodnotným štítem z 1879. Ulice z návsi k severu byla demolicemi a přestavbami postižena nejvíce z celé vsi; po její západní straně vyrostl zpracovatelský areál. Mimoto zde stojí hmotově tradiční, ale nevýrazné zmodernizované usedlosti čp. 2010 (dříve čp. 10) s prostou sýpkou a usedlost čp. 2008 (dříve čp. 8). Ve východní části vsi dominuje usedlost čp. 2031 (dříve čp. 31). Dům usedlosti, datovaný 1879, je v kontextu jihočeského selského baroka ojedinělý patrovou výstavbou a zejm. užitým tvaroslovím, v němž stále přetrvává i motiv netektonické volutové spirály. Západně navazují přízemní objekty domku čp. 2048 (dříve čp. 48) a sousední usedlosti čp. 2009 (dříve čp. 9).

Haklovy Dvory včetně Nového dvora a okolních samot se donedávna řadily mezi architektonicky i krajinářsky nejhodnotnější celky v rámci širší českobudějovické aglomerace. U Storohaklovského rybníka přestavbou bývalé zemědělské usedlosti se sýpkou vzniklo 2012 Rekreační a kongresové centrum s minipivovarem Kněžínek.