plesy

V Českých Budějovicích zesílila tradice konání plesů před polovinou 19. století, především podle vídeňského vzoru. Plesy byly pořádány obvykle v tanečních sálech nebo tančírnách a dělily se podle společenského postavení svých účastníků. K nejhonosnějším patřily plesy pořádané Besedou českobudějovickou a plesy konané v Německém domě (Dům kultury Slavie). Organizátory plesů byly rovněž střední školy, hasiči, Sokol, Budivoj a další české i německé spolky, v 1. pol. 20. století politické strany a zaměstnanci podniků. Plesy a taneční zábavy se konaly většinou pod záštitou některé významné osobnosti a pod různými hesly či k určitým příležitostem; tomu odpovídala i stylová výzdoba tanečních sálů. V období první republiky probíhalo v Českých Budějovicích přibližně 100 plesů, věnečků a velkých maškarních plesů ročně. Je patrné vzájemné prolínání prvků typicky městských a lidových. Tradiční venkovské masopustní lidové veselice a tancovačky, které provázely několikatýdenní rušné období od Tří králů do Popeleční středy, v městském společenství získaly více na okázalosti. Ve 2. pol. 20. století se ve městě konaly především maturitní a podnikové plesy. V posledním desetiletí novou tradici představují Radniční ples, Ples Jihočeské univerzity, Ples V žitě, plesy politických stran aj. Obvykle se pořádají v sálech Městských kulturních domů a Domu kultury Metropol nebo v prostorách Výstaviště České Budějovice.