Včelná

Osada začala vznikat 1784, kdy u nově vytyčené trasy císařské silnice vyrostl zájezdní hostinec a prvních 5 domků; pozemky patřily ke statku Poříčí, který byl tehdy majetkem českobudějovického dominikánského konventu. Obecně se nové osadě říkalo Bory, převážil však úřední název Včelná; německé jméno Bienendorf vzniklo údajně zkomolením z původního Binnendorf, tj. Mezives (poloha mezi Rožnovem a Kamenným Újezdem). Roku 1854 se ves úředně nazývala Bienendorf, 1869 Včela, 1880 Včelná. Pod osadou pracovala od konce 18. století cihelna, zaniklá po roce 1918. Obloukem podél severozápadního okraje Včelné byla 1828 vedena trať koněspřežní železnice, z níž se zde dochoval strážní domek; její průběh zachovává i současná železniční trať České Budějovice – Horní Dvořiště.

Podél silnice přibývaly domky, 1843 jich tu stálo 46 a obyvatel bylo 366. Obyvatelstvo Včelné tvořili především dělníci, nádeníci, drobní řemeslníci a živnostníci: 1900 tu bylo 59 domů a 551 obyvatel, 1921 74 domů a 617 obyvatel. Potom nastal prudký růst, 1930 zde již bylo 177 domů a 886 obyvatel, 1950 229 domů a 866 obyvatel. Jestliže 1970 zde bylo 275 domů a 985 obyvatel (to znamenalo pokles proti 1961, kdy zde žilo 1 062 osob), do 2001 počet vzrostl na 481 domů (z toho 53 neobydlených) a 1 471 obyvatel, do 2011 se počet domů zvýšil na 556 a počet obyvatel na 1 563 a do 2021 vzrostl počet domů na 725 (z toho 66 neobydlených) a počet obyvatel na 2 307. Od 1930 získala Včelná vlastní samosprávu, do té doby příslušela k obci Poříčí. Zástavba, původně vázaná jen na státní silnici, se během 20. století rozšířila jednak podél komunikace k nádraží, ale především na východ k lesu, kde vznikla pravoúhlá síť nových ulic; při spodním okraji Včelné nad železniční tratí vyrostla Lesní kolonie s vilami sloužícími jako letovisko. Růst rodinné výstavby pokračoval i v poslední čtvrtině 20. století, neboť Včelná se pro svou příměstskou polohu stala oblíbeným rezidenčním místem.  Kolem 2000 se i ve Včelné prosadila výstavba rodinných domů bungalovového typu včetně velmi nevkusných vil.

Území při hlavní silnici (třída 5. května) z Včelné do Rožnova zůstávalo na počátku 21. století prakticky bez zástavby. Před 2005 začal po západní straně silnice vyrůstat v urbanistické návaznosti nový celek Na Výsluní, který však administrativně patří k osadě Poříčí obce Boršov nad Vltavou. Teprve od 2012 získal protiváhu na území Včelné východně od silnice, kde ve větší vzdálenosti od komunikace byla vybudována mírně zalamovaná ulice Dlouhé role s několika slepými výběžky východním směrem (nejvíce domů bylo kolaudováno v letech 2008—2010). Do 2015 byla zastavěna západnější souběžná Tikalova ulice a současně vyrostlo několik bytových domů při hlavní ulici. Jižní konce obou nových ulic propojila nová Jiřičkova ulice, vedená zhruba souběžně s železniční tratí. Do roku 2015 byla vybudována komunikační síť východní části tohoto urbanistického celku, tvořené Okružní ulicí. Nový celek patří v českobudějovické aglomeraci k největším. Hodnotu urbanistického konceptu organicky formované uliční sítě snižuje nízká architektonická kvalita a nejednotnost vlastních domů; výsledkem je disharmonicky působící prostředí. Zástavba Včelné obecně není architektonicky příliš zajímavá, památky reprezentuje pouze kaple z 1900 a výklenková kaplička z pol. 19. století. 

K jižnímu konci Včelné přiléhá na východní straně hlavní silnice nevelké území Zadního Tomšince obklopené rozlehlým lesem, které je součástí katastru (a tedy i osady a obce) Plav. Koncem 90. let 20. století zde byla vybudována oválná komunikace a plochy po jejím obvodu i uvnitř rozparcelovány. Jako první zde byla 1998—2001 postavena vila manželů Masákových čp. 130, na jejíž podobě se autorsky podíleli Lubor Gavalec (*1970), Milan Hakl (*1965), Pavel Mikulenka (*1966) a Luboš Zemen (*1971). Představuje velmi kvalitní příklad soudobé moderní architektury. V letech 2001—2006 pak následovaly stavby dalších domů.