regenschori

V 18. století vzrostly nároky na velikost chrámového hudebního aparátu. Při farních kostelech bývala funkce regenschoriho obvykle provázaná s profesí místního školního kantora (obdobně tomu v 18. století bylo i v Českých Budějovicích). Ve větších městech to byla funkce placená, v menších lokalitách obvykle musel funkci dirigenta i varhaníka zastat místní kantor. Na služebně významnější místo regenschoriho někdy nastoupil dosavadní varhaník, který v rámci svého působení získal potřebnou praxi. Regenschori také obstarával notový materiál pro hudební repertoár kůru, zpravidla prostřednictvím opisů, a někdy také sám komponoval, jako např. Jáchym Štěpanovský. S ohledem na úpadek chrámové hudby v posledních desetiletích 20. století se regenschori vyskytuje jen u kostelů, kde se zachoval chrámový sbor. V Českých Budějovicích byla funkce regenschoriho spojená zejm. s hudebním působením v děkanském, později katedrálním kostele svatého Mikuláše. V 18. století zde na kůru vedle varhaníka působilo několik choralistů, adstant (pomocník), kantor, subkantor a několik dalších instrumentalistů; z toho někteří byli najímáni jen pro účely provozování figurální hudby. Dochovaný hudební archiv kůru kostela svatého Mikuláše je svědectvím poměrně dobré úrovně zdejší chrámové hudby.