ZAVŘÍT MENU

regenschori

Osoba, které je svěřeno vedení chrámové hudby, tj. chrámového sboru, včetně instrumentální složky; někdy spojená s funkcí chrámového varhaníka.

ředitel kůru

V 18. století vzrostly nároky na velikost chrámového hudebního aparátu. Při farních kostelech bývala funkce regenschoriho obvykle provázaná s profesí místního školního kantora (obdobně tomu v 18. století bylo i v Českých Budějovicích). Ve větších městech to byla funkce placená, v menších lokalitách obvykle musel funkci dirigenta i varhaníka zastat místní kantor. Na služebně významnější místo regenschoriho někdy nastoupil dosavadní varhaník, který v rámci svého působení získal potřebnou praxi. Regenschori také obstarával notový materiál pro hudební repertoár kůru, zpravidla prostřednictvím opisů, a někdy také sám komponoval, jako např. Jáchym Štěpanovský. S ohledem na úpadek chrámové hudby v posledních desetiletích 20. století se regenschori vyskytuje jen u kostelů, kde se zachoval chrámový sbor. V Českých Budějovicích byla funkce regenschoriho spojená zejm. s hudebním působením v děkanském, později katedrálním kostele svatého Mikuláše. V 18. století zde na kůru vedle varhaníka působilo několik choralistů, adstant (pomocník), kantor, subkantor a několik dalších instrumentalistů; z toho někteří byli najímáni jen pro účely provozování figurální hudby. Dochovaný hudební archiv kůru kostela svatého Mikuláše je svědectvím poměrně dobré úrovně zdejší chrámové hudby.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

hudba a hudební život 

AUTOR:
PhDr. Vít Honys

LITERATURA:
  •      NĚMEC, Ladislav. Jáchym Štěpanovský (1738—1801), Missa pastoritia in D.  Brno, 2009. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy.

  •      SEHNAL Jiří. Pobělohorská doba 1620–1740. In: Hudba v Českých dějinách od středověku do nové doby. Praha 1989.

    [s.14–215]