městská privilegia

Městská privilegia podporovala hospodářský rozvoj města, posilovala jeho prestiž a postavení uvnitř státu, zajišťovala měšťanům ochranu a pojišťovala vlastnictví soukromého nebo obecního majetku.

Listiny obsahující městská privilegia měly pro své držitele zásadní důležitost nejen jako doklad o udělené výsadě, ale i jako případný důkazní materiál při nejrůznějších sporech a soudních jednáních. Proto byly tyto písemnosti pečlivě střeženy a stávaly se základem městských archivů. V českobudějovickém městském archivu je uloženo více než 50 originálů panovnických privilegií vydaných pro České Budějovice českými králi a římskými císaři.

Nejstarším z nich je listina z 1296, kterou král Václav II. (1271—1305) udělil právo vykonávat rychtářský úřad ve městě Mikuláši Klaricovi a jeho dědicům. Z let 1327—1333 pocházejí 4 listiny krále Jana Lucemburského (1296—1346), týkající se práv a pozemků českobudějovického špitálu s kostelem svatého Václava. Významná privilegia udělil 1351 městu Karel IV. (1316—1378). Podle Karlovy listiny byli kupci jedoucí z Freistadtu dál do Čech povinni jet přes České Budějovice a po tři dny zde vyložit své zboží. Českobudějovičtí měšťané získali právo zajmout své dlužníky ve městě a držet je až do zaplacení, avšak sami neměli být jinde viněni ani souzeni, pouze před vlastním českobudějovickým rychtářem. Měšťané byli rovněž osvobozeni od placení mýta v řadě jihočeských měst a městeček. Významné pro hospodářský rozvoj města bylo zejm. Karlem IV. udělené právo mílové, které zakazovalo provozovat řemeslnické činnosti a vést krčmy v okruhu jedné míle od města a prakticky tak likvidovalo konkurenci v širším okolí. Roku 1372 udělil Karel IV. měšťanům a občanům Českých Budějovic ještě právo svobodně nakládat se svým majetkem po dobu života a určil pravidla pro majetkové vypořádání v případě smrti. Karlova privilegia týkající se výsadního postavení Českých Budějovic na obchodní cestě z Rakouska do Prahy rozšířil i Václav IV. (1361—1419). Roku 1393 určil, že všichni kupci jedoucí z Mühlau mají jet pouze přes České Budějovice, stejně tak jako kupci vezoucí své zboží mezi Jindřichovým Hradcem a Pískem. Povinnou cestu přes České Budějovice měli podle další Václavovy listiny z 1410 též kupci vezoucí sůl a jiné zboží z Lince a Lanfeldu. Tyto výsady se později stávaly častým předmětem sporů mezi městem a Rožmberky, neboť preferování Českých Budějovic po stránce hospodářské a obchodní výrazně poškozovalo rožmberská města. Důležitá byla privilegia udělená městu na konání výročních trhů (1351, 1455, 1610 a 1749). Pro posílení prestiže města mělo velký význam privilegium krále Ladislava Pohrobka (1440—1457) z 1457, podle kterého směli Budějovičtí pečetit vydávané písemnosti s použitím červeného vosku. Ze stejného roku je i další Ladislavovo privilegium, kterým povolil městu zakládání rybníků na městských pozemcích. Z hlediska majetkové držby bylo důležité privilegium krále Vladislava II. Jagellonského (1456—1516) z 1498, které potvrzovalo městu České Budějovice držení 12 městských vsí a umožňovalo zapsání tohoto majetku do zemských desek.

Postavení Českých Budějovic uvnitř Českého království upevnilo privilegium Ferdinanda I. (1503—1564) z 1547, kterým panovník přiznal městu první místo na sněmech hned po městech pražských a po Plzni. Z výsad a práv udělených městu habsburskými panovníky jsou nejvýznamnější privilegia týkající se Českých Budějovic jako horního města a upravující práva a povinnosti při dolování: listiny Ferdinanda I. z 1547 a 1558, Ferdinanda II. (1578—1637) z 1620 a Ferdinanda III. (1608—1657) z 1648.

Samostatnou skupinou m. p. jsou privilegia znaková, tedy listiny týkající se městského znaku. Pro České Budějovice vydali znaková privilegia 1479 král Vladislav a 1648 Ferdinad III. Všechny panovnické listiny obsahující práva, obdarování, výsady a milosti udělené městu Českým Budějovicím jsou uloženy ve sbírkách Státního okresního archivu České Budějovice.