náhrobky

V Českých Budějovicích se nejstarší náhrobky zachovaly v kostele Obětování Panny Marie na Piaristickém náměstí (45 exemplářů), v kostele svatého Mikuláše (4) a v kostele svatého Prokopa a svatého Jana Křtitele (10). Nejcennější soubor představují náhrobky v kostele Obětování Panny Marie. Z větší části byly přemístěny do vstupní prostory u křížové chodby, později do zadní části bočních lodí kostela, malá část z nich se dochovala na původních místech v dlažbě za hlavním oltářem. Jediný náhrobek syna malíře Veita Dutzmanna je umístěn na vnější zdi. Náhrobky obvykle patří významným českobudějovickým měšťanům nebo okolní šlechtě. Identifikovatelné jsou náhrobky se jmény: Dorota Seyblová († 1531), Georg Bartlme († 1598), Konrád Resch z Tondorfu († 1611), Johann Haas († 1696) s manželkou Helenou († 1707), Kateřina Praxlová († 1715), Daniel Arnošt Alexius († 1718), Jakub Kiener († 1728), Margareta Knappová († 1731), Magdalena Purgartová († 1736), Johann Anton Aichler († 1761), Ferdinand Bernard († 1770), Kristina Serauerová († 1773), Johann Haas († 1780), Adalbert Serauer († 1781), L. B. Schneider († 1782) a Andreas Gruber. Dále jsou zde pohřbeni: Kašpar Robmháp ze Suché († 1523), Kateřina Roubíková z Hlavatec († 1540), Jan Kunáš z Machovic († před 1600), Lukáš Kořenský z Terešova († 1640) a blíže neurčení příslušníci rodu Rousů z Čemin a Chrtů ze Rtína (nebo Vítů ze Rzavého). Pohřeb Ferdinanda Eusebia z Vřesovic, jenž tu zemřel 1634 ve svých 7 letech, souvisí s událostmi třicetileté války stejně jako náhrobek Benedikta Pighi, měšťana z Ancony, padlého v bitvě u Záblatí (1619). Pozornost si zaslouží zejm. náhrobek Giacoma Antonia de Maggi († 1706), na kterém je uvedeno, že byl 40 let schwarzenberským architektem. Ostatní náhrobky v tomto kostele nelze blíže určit, pocházejí ze 14.—17. století. Neznámé je místo umístění náhrobku J. Libraria a Zdeňka ze Šternberka († 1476), kteří zde byli prokazatelně pohřbeni.

V kostele svatého Mikuláše stojí dva náhrobky před bočním oltářem. První zdobil hrob Jonáše Bechera z Greiffenbecheru († 1710), zdejšího lékárníka, druhý hrob Lukáše Šimona Zahrádky Sovinského z Eylenfelsu († 1670), syna krajského komisaře. Další příslušník téhož rodu, František Eusebius († 1661), má desku na vnější zdi presbyteria. Tam se také nachází deska připomínající sedmnáctiletou dceru krajského hejtmana Paulu z Ottenthalu († 1781).

Poslední soubor náhrobních desek se nachází v kostele svatého Prokopa a svatého Jana Křtitele. Většina z nich je pod kůrem v zadní části chrámu. Místo svého posledního odpočinku zde nalezli Lorenz Fischer († 1608), koželuh, člen literátského bratrstva, Paul Pamperle († asi 1658), rovněž koželuh a poštmistr, Dominik Erik Hrdliczka († 1702) s chotí Kateřinou Dorotou, Josef Zachaeo († 1710), rodem Ital, obchodník a zdejší obecní starší, Gregor Josef Stoltz († 1715), výběrčí daní, s chotí Marií Magdalenou. Dále je zde náhrobní kámen, který kryl hrobku patricijské rodiny Fritschků z Fürstenmühlu, a několik blíže neurčitelných. To platí i o raně barokním náhrobku s aliančním znakem a torzovitě čitelným nápisem, který stojí u vchodu. Z kostela pocházel také náhrobek Marie Hippolity von Porta († 1731), který byl 1981 zničen při stavebních úpravách. Českým textem jsou opatřeny 3 náhrobky, latinským 12 a německým 29 náhrobků.