sirotčinec

Existence českobudějovického sirotčince je spjata především s působením Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského, která byla jako první ženská kongregace povolána 1850 do Českých Budějovic biskupem J. O. Lindauerem. První budovu sloužící potřebám sirotčince sice nechal postavit na rohu Lannovy třídy a Jeronýmovy ulice 1858 českobudějovický podnikatel A. Lanna, ale sirotčinec zde působil pouze do 1861. V 60. letech 19. století zahájily boromejky v ulici Karla IV., poblíž původní českobudějovické nemocnice, výstavbu vlastního areálu kongregace. Jeho součástí se stal i městský sirotčinec, který milosrdné sestry spravovaly v letech 1868—1950 Vedle sirotčince byl v 1886—1888 v beuronském stylu podle návrhu emauzského benediktina Gislena Béthuna postaven J. Stabernakem novogotický kostel Svaté Rodiny (konsekrován 3. 6. 1888). Jednolodní stavba s malou předsíní a věží při vstupním průčelí byla vybavena celkem třemi oltáři, vloženou varhanní kruchtou a oratoří. Interiér, prosvětlený vysokými hrotitými okny, je zdoben nástěnnou malbou s rostlinným a geometrickým motivem. Kostel byl odsvěcen 1968 a byl využíván jako archivní depozitář. Od roku 2013 probíhá přeměna kostela na duchovní prostor pro českobudějovické studenty; od října 2013 se zde konají na žádost rektora Jihočeské univerzity pravidelné čtvrteční akademické přednášky pro veřejnost.

Do počátku 1950 zde boromejky postupně zřídily a spravovaly i příslušná školská zařízení pro své chovance. Z rozhodnutí německé okupační správy byl 1942—1945 sirotčinec přesunut do Kardašovy Řečice, neboť jeho budovy byly určeny za přechodné útočiště německým vystěhovalcům z Besarábie. V letech 1945—1950 boromejky obnovily svou činnost ve městě. V roce 1948, krátce před vynuceným odchodem boromejek z města a postátněním sirotčince, jehož poslední představenou byla Korsini Chvílová (* 1892), pracovaly při městském sirotčinci tyto ústavní soukromé školy s právem veřejnosti: mateřská školka, obecná škola smíšená a měšťanská škola smíšená. Milosrdné sestry rovněž vedly i vyučování hudbě a zpěvu. V roce 1950 byly řeholnice donuceny ukončit svou činnost v Českých Budějovicích (v nemocnici mohly pracovat do 1956) a sirotčinec, stávající dětský domov, přešel do státní správy a zároveň byl 1953 vystěhován ze středu města do Boršova nad Vltavou. V budově bývalého sirotčince dnes sídlí internát Biskupského gymnázia Jana Nepomuka Neumanna.