Sokol

V Českých Budějovicích vznikla 1. jednota 28. srpna 1869 hlavně zásluhou advokáta Antonína Špinara, jednalo se o první sokolskou jednotu v jižních Čechách. Činnost byla zahájena v pronajatých místnostech tzv. Haasenburgu Na Sadech. V následujícím létě bylo zřízeno letní cvičiště v pronajatých prostorách zahrady Besedy českobudějovické, kde byla zároveň postavena provizorní dřevěná tělocvična. Roku 1872 byla na přikoupeném pozemku směřujícím do Otakarovy ulice postavena zděná sokolovna, první na českém jihu. Po hospodářské krizi v 70. letech se od pol. 80. let činnost Sokola výrazně rozvíjela. Sestávala z pořadových, prostných, nářaďového tělocviku, úpolů i z turistiky, vzdělávací činnosti, ochotnického divadla a společenských zábav. V pol. 80. let byla založena rozsáhlá jihočeská Sokolská župa Žižkova. Její první slet se konal 15. 8. 1885 v Českých Budějovicích. Roku 1890 byla příliš velká župa rozdělena a České Budějovice se staly centrem nově vytyčené Husovy župy. V polovině 90. let 19. století vznikly v českobudějovické jednotě rozpory, jež měly zejm. stavovský a sociální základ. Vyvrcholily odchodem části členů a založením nové jednoty Sokol Tyrš, která počátkem 20. století přijala název Sokol II. Sídlila na Lineckém předměstí a cvičila v tělocvičně matiční školy. Roku 1907 zakoupila dům s hostincem U Kotvy.

Původní jednota posléze přijala název Sokol I. Roku 1899 zřídila sokolskou plovárnu u Předního mlýna, 1900 založila ženský tělocvičný odbor a 1903 odbor jízdní. Počátkem 20. století došlo k nárůstu činnosti i členské základny (asi 850 členů). V roce 1908 byl na území města založen Sokol Suché Vrbné a Sokol Mladé, 1912 Sokol Čtyři Dvory. Během první světové války nastal útlum tělocvičné činnosti, ale konala se řada dobročinných akcí. Sokolové se výrazně podíleli na převzetí moci ve městě 28. 10. 1918 a v následujících dnech. Velkou měrou přispěli k udržení pořádku ve městě, byly zřízeny Národní a Sokolské stráže, členky Sokola se zapojily do humanitární pomoci. Ve městě byl ustanoven 2. pluk Stráže svobody, dočasný ozbrojený oddíl, nasazený 1919 do bojových akcí na Těšínsku a na Slovensku. Začátkem 20. let došlo k nárůstu členstva i činnosti. Roku 1923 získal Sokol Schnarcherův ostrov (Sokolský ostrov), od jara 1924 zde byl stadion, postupně došlo k vybudování areálu, který umožňoval rozvoj a modernizaci činnosti: atletický stadion, hřiště na házenou, fotbal, volejbal, košíkovou a tenis, 1930—1933 plovárna. Jako poslední začala stavba sokolovny, jež jednotu finančně vyčerpala. Ve 30. letech Sokol I patřil k největším jednotám v ČSR, velkou měrou se podílel na sportovní činnosti ve městě. Zcela zvláštní byla podpora ledního hokeje a fotbalu, 1928 byl založen s jednotou spjatý AC Stadion, jehož název se odvozoval od sokolského stadionu.

Sokol II během První republiky rozšířil svůj areál okolo domu U Kotvy zvaného Národní dům. Zřídil zde letní cvičiště a jako zdroj stálých příjmů postavil kino. Ve 30. letech měl okolo 500 členů. V meziválečném období pokračoval v činnosti Sokol Suché Vrbné se sokolovnou a cvičištěm, Sokol Mladé se sokolovnou a cvičištěm U Špačků a Sokol Čtyři Dvory se sokolovnou a cvičištěm. Nově byl 1919 založen Sokol Rožnov a Sokol Kněžské Dvory.

Roku 1941 bylo sokolské hnutí násilně rozpuštěno a 12. 4. úředně zastavena činnost Sokola v celém rozsahu, majetek byl zabaven, písemnosti zničeny, pokračovaly represe, zatýkání a popravování. Činnost byla obnovena 1945. Po únoru roku 1948 došlo k radikální změně charakteru sokolské organizace a jednot: byl do nich převeden majetek a členská základna ostatních tělovýchovných a sportovních subjektů. Československá obec sokolská se stala jednotnou tělovýchovnou organizací, postupně byly zřízeny tzv. závodní sokolské jednoty. Koncem 1952 byl tento systém zrušen, sokolská organizace rozpuštěna a majetek s členskou základnou rozdělen do jednotlivých dobrovolných sportovních organizací. V letech 1968—1969 nebyl pokus o obnovení Sokola úspěšný. K obnově jeho činnosti a navrácení části původního majetku došlo až po roce 1989. Sokol v Č. Budějovicích převzal zejm. sokolovnu, kterou postupně zrekonstruoval, a stadion, na kterém vyvíjí činnost atletický oddíl, který 1992 přešel z TJ Škoda pod Sokol a přijal název Sokol Sportovní škola (SŠ). Jednoty Suché Vrbné ani Rožnov neobnovily svoji činnost, a tak jejich sokolovny přešly pod českobudějovickou jednotu. První župní slet se v Č. Budějovicích konal v roce 2000, cvičilo se zde po dlouhých dvaapadesáti letech. Povodně 2002 způsobily škody na sokolském majetku v hodnotě 11,68 milionu korun. Dne 1. 1. 2005 vznikla Sokolská župa jihočeská, jejíž součásti se stala i Českobudějovická sokolská jednota, která měla k 1. 1. 2019 1609 členů. V témže roce si Sokolové připomněli 150. výročí založení jednoty i 95 let od vybudování stadiónu na Sokolském ostrově.