notářství

Do počátku 16. století vykonávali městští notáři také funkci městských písařů. Podíleli se na vyhotovování písemností, psali listiny a listy, vedli městské knihy, obstarávali písemný styk s králem a sousedními městy. Souběžně existovala i funkce veřejných notářů, nezávislých na městské správě. V roce 1725 byly vydány předpisy zakazující výkon notářství bez královského pověření a vyšší občanské a odborné kvalifikace. Notářský řád platil v českých zemích od 1. 10. 1851. Každému notáři byl přikázán notářský okres, založeny notářské komory a upraven počet notářů. Pro budějovický obvod jich bylo stanoveno 9, z toho 2 v Českých Budějovicích. Tento počet nebyl trvalý, např. 1882 působilo v obvodu c. k. krajského soudu již 16 notářů. Notářské komory působily jako samosprávná sdružení notářského stavu. Notáři byli hospodářsky samostatní a nezávislí na státu, přestože některé činnosti vykonávali z příkazu soudu. Po roce 1948 zákon č. 116 a nařízení ministerstva spravedlnosti č. 117 přetvořily notářství na státní úřady. Státní notářství existovalo v sídle Okresního soudu v Českých Budějovicích do 31. 12. 1992, poslední státní notářkou byla Marcela Konopková (* 1935). Činnost, postavení a pravomoc notářů nově upravil zákon České národní rady o notářích a jejich činnosti č. 358/92 Sb. Počet notářů byl ustálený a 2014 ve městě pracovalo 10 notářů jmenovaných ministrem spravedlnosti; v čele Notářské komory v Českých Budějovicích stála Vladimíra Kotrlíková (*1966).