Systém úřadů a institucí vykonávajících činnosti finanční, účetní a daňové povahy.
Evidence oběhu finančních prostředků ve městě je doložena od 14. století a souvisí jednak s financováním vlastního chodu města, jednak s vybíráním daní a poplatků pro královskou pokladnici. Z let 1384 a 1385 jsou dochovány nejstarší berní rejstříky, do kterých byli zapsáni všichni budějovičtí měšťané a obyvatelé města, podléhající placení berně. Daně a poplatky vybírala městská rada. Ta byla za finanční správu města zodpovědná a při obnovování rady předkládala výsledky svého hospodaření královskému podkomořímu. Přesně určenou část z vybraných peněz odváděla rada panovníkovi, část pak použila pro financování chodu radnice, na plat městského písaře a další potřebné výdaje.
Podle listiny krále Václava IV. (1361—1419) z 1390 mohla městská rada vybírat tzv. ungelt (poplatek ze zboží prodávaného ve městě), přičemž vybrané prostředky směly být použity k opravě opevnění města, věží a komunikací. Veškeré příjmy a výdaje obecní pokladny se vedly původně v tzv. rejstřících purkmistrovských počtů (nejstarší dochované jsou z konce 14. století), od 16. století městská rada vedla různé specializované účetní knihy pro jednotlivé finanční agendy a také hlavní knihy příjmů a vydání peněz v obecní pokladně.
V roce 1706 byla hospodářská a finanční správa městské radě odňata a tato agenda přešla na panovníkem dosazeného hospodářského inspektora. Ten dohlížel na městské finance a revidoval městské účty. Po vzniku magistrátního úřadu 1786 vykonávala finanční správu tzv. hospodářská konference, ve které kromě hospodářského inspektora (s titulem Anwalt) zasedal ještě pokladník a další úředníci. Dohled státu v záležitostech daňových vykonával od 2. pol. 18. století také krajský úřad. Pro vybírání nepřímých daní (důchodků) působila od 1834 v Českých Budějovicích též okresní kamerální správa.
Po vzniku ministerstva financí 1848 prodělala finanční správa výraznou změnu. Agendu přímých daní převzal krajský úřad a od 1868 ji vykonával berní referát okresního hejtmanství (se sídlem v Riegrově ulici). Agenda nepřímých daní byla v kompetenci nově vzniklého okresního finančního ředitelství (sídlilo v České ulici č. 66). České Budějovice byly od 1850 sídlem berního úřadu (Česká ulice č. 66), výkonného orgánu finanční správy pověřeného předpisováním a vybíráním přímých daní. Součástí finanční správy byla ozbrojená finanční stráž (C. k. správa kontrolního okresu finanční stráže v Českých Budějovicích sídlila na Pražské třídě, českobudějovické C. k. finanční oddělení mělo sídlo v Jírovcově ulici).
Po vzniku ČSR roku 1918 došlo k dalším změnám ve finanční správě K 1919 se oddělila od politické správy, vznikly nové instituce pro správu daní a pro finanční dozor, tj. berní správa a důchodkový kontrolní úřad (oba se sídlem v České ulici č. 66). Až do 1943 existovalo i okresní finanční ředitelství, po jehož zrušení přešla agenda na berní správu. Dekretem prezidenta republiky z října 1945 byly zrušeny všechny zásahy, učiněné do systému finanční správy za druhé světové války 1939—1945 a byl obnoven předválečný stav. To však trvalo pouze do 1949, kdy došlo ke zrušení berních správ a některých dalších institucí finanční správy Správa přímých i nepřímých daní připadla finančním referátům okresních národních výborů. Vznikla jednotná finanční soustava, tvořená kromě národních výborů ještě státní bankou, státní spořitelnou a státní pojišťovnou. Stát řídil celé národní hospodářství, finanční plánování ekonomiky bylo úzce svázáno s finančními útvary hospodářských organizací.
Po 1990 byla znovu obnovena síť finančních ředitelství (v Českých Budějovicích se sídlem v Mánesově ulici č. 3) a finančních úřadů (ulice F. A. Gerstnera č. 5).
AUTOR:
PhDr. Vlastimil Kolda
ČECHURA, Jaroslav. Nová interpretace berní knihy Českých Budějovic z let 1396—1416. In: Jihočeský sborník historický. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 1987, sv. 56, č. 1. ISSN 0323-004X.
[s. 1—10.]ČECHURA, Jaroslav. Poplatníci v berní knize Českých Budějovic z let 1396—1416. In: Jihočeský sborník historický. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 1987, sv. 56, č. 2. ISSN 0323-004X.
[s. 57—70.]