záchranná služba

Záchrannou službu zajišťovali v poslední čtvrtině 19. století speciálně vycvičení členové hasičských sborů, samaritáni. Člen českobudějovického hasičského sboru Wenzel Bitzan (* 1857) založil 1896 sanitní oddíl, od 1903 pravidelně vyplácený městem a označovaný jako městská záchranná stanice. Sídlila zprvu společně s hasičským sborem v Radniční ulici č. 1, po zbourání tohoto objektu se 1928 přemístila do přízemí bočního traktu radnice (Radniční ulice). Městská záchranná stanice disponovala ambulantním vozem landauer, lidově přezdívaným chcípačka, a vozem pro pacienty s infekčními chorobami; oba vozy měly koňský potah. Město zakoupilo 1924 dva nově vyrobené sanitní automobily Laurin & Klement, které obsluhovali placení řidiči. Přepravu osob postižených nakažlivými nemocemi zajišťoval nadále koňský potah. Další sanitní automobil (Škoda model 104) byl zakoupen 1931 a jeden z dosavadních vozů byl vyřazen (počet řidičů se rozšířil na 3). Kolem 1930 zaměstnávala městská záchranná stanice 6 zdravotníků, konala ročně 1 400—1 600 jízd a převezla 1 300—1 500 osob z města a nejbližšího okolí. Průměrné roční náklady 262 tisíc korun hradilo město, pacient platil za převoz poplatek ve výši nejméně 20 korun (za automobil, posádku, prádlo a příplatky za jízdu mimo město). Městská záchranná stanice byla po 1945 obnovena a působila ve spolupráci s Červeným křížem do roku 1948. V tomtéž roce prodala sanitní vůz českobudějovické nemocnici. Od 50. let zajišťoval záchrannou službu Krajský ústav národního zdraví, disponující několika desítkami sanitních vozů. V 90. letech 20. století provozovalo pozemní i leteckou záchrannou službu Středisko územní záchranné služby, které v roce 2000 ukončilo svoji činnost. Od 1990 byla činná soukromá záchranná služba, sídlící ve Čtyřech Dvorech na Husově třídě.

V roce 2003 převzal 5 původně státních samostatných záchranných služeb v Písku, Prachaticích, Strakonicích, Táboře, Třeboni a Územní středisko záchranné služby v Českých Budějovicích Jihočeský kraj. V letech 2004 a 2005 se tyto záchranné služby sloučily do jedné s názvem Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje, která zajišťuje přednemocniční neodkladnou péči legislativně vymezenou vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 434/1992 Sb. o zdravotnické záchranné službě. Síť výjezdových míst je organizována tak, aby byla zabezpečena dostupnost přednemocniční neodkladné péče a její poskytnutí do 15 minut od přijetí tísňové výzvy s výjimkou případů hodných zvláštního zřetele.