svazy

Sdružují osoby z hlediska profesionálního, odborového nebo zájmového, v jednotlivých místech mají své základní organizace. Některé s. existovaly již koncem 19. a v 1. pol. 20. století. V Českých Budějovicích působily místní skupiny s. dělníků z různých průmyslových odvětví, hostinských pomocníků, obchodních a dopravních zřízenců, železničních zaměstnanců, pokrývačů, zedníků, tesařů, pekařů, malířů, krejčích, úředníků v různých oborech, živnostníků, domkářů a malorolníků, také skupina svazu mládeže. Řada s. vznikla po druhé světové válce sloučením stávajících sdružení, příp. zcela nově. Svazové organizace byly postupně unifikovány a centralizovány a během 50. let 20. století nahradily dosavadní spolky. Roku 1948 byl založen Československý svaz protifašistických bojovníků a Svaz československo-sovětského přátelství, 1949 Československý svaz mládeže (od 1970 Socialistický svaz mládeže), 1951 vznikl Svaz pro spolupráci s armádou, 1952 Svaz invalidů, 1957 Československý svaz tělesné výchovy, Československý (od 1971 Český) svaz včelařů, Český rybářský svaz a Český zahrádkářský svaz, 1965 Svaz československých filatelistů, 1967 Československý svaz žen, 1969 Český myslivecký svaz, 1970 Český svaz chovatelů drobného zvířectva, 1971 Československý rybářský svaz, 1977 Svaz československých spisovatelů a 1978 Svaz československých výtvarných umělců. Kromě toho existoval Český svaz bytových družstev, Český svaz hospodářských družstev, Český svaz výrobních družstev, Český svaz novinářů, Český svaz ochránců přírody, Svaz družstevních rolníků ČSR a Svaz požární ochrany. České Budějovice se staly sídlem krajského nebo okresního výboru těchto organizací. Všechny s. tvořily do 1990 součást Národní fronty. Po roce 1989 zůstala většina s. zachována, u mnohých ale došlo k úpravě názvu, příp. náplně činnosti. Vznikl také Svaz sluchově postižených, Svaz tělesně postižených, Svaz neslyšících a nedoslýchavých aj.