ZAVŘÍT MENU

městské pečeti

Otisky tvrdého razidla opatřeného vyrytým obrazem, znakem nebo nápisem do vosku.

Od počátku 14. století používali i v Českých Budějovicích purkmistr a městská rada tzv. velkou městskou pečeť (sigillum maius) a malou městskou pečeť (secretum civitatis), které připevňovali k listinám a jiným písemnostem vydávaným městskou správou. První známý doklad o použití velké městské pečeti pochází z 1323, nejstarší dochovaný originál je z 1332. Velká městská pečeť byla zhotovována z přírodního nebarveného vosku bronzovým razidlem (tzv. typářem) a měla průměr 67 mm. V pečetním poli je zobrazena zeď se třemi věžemi zakončenými stříškami s makovicemi. Na prostřední, širší a vyšší zdi je zavěšen štít s dvouocasým vpravo hledícím lvem. Zbývající plochu pečetního pole vyplňují ornamenty. Po obvodu pečeti je nápis ve znění: + SIGILLVM . CIVIVM . DE . BUDIWOYZ. Velká městská pečeť se v této podobě používala až do 2. pol. 15. století a je dochována v desítkách exemplářů v městském archivu. Z podoby velké městské pečeti vycházela malá městská pečeť; její průměr byl jen 40 mm.

Se změnou městského znaku 1479 se změnila i městská pečeť. V pečetním poli byl vyobrazen městský znak s helmem v klenotu držený dvěma štítonoši v brnění. Městská rada nechala zhotovit nové pečetidlo a k pečetění se na základě městského privilegia krále Ladislava Pohrobka (1440—1457) z 1457 začalo používat červeně zabarveného vosku. Pro větší ochranu před poškozením byly od konce 15. století přivěšené městské pečeti opatřovány dřevěnými pouzdry, městské pečeti přitištěné k písemnostem byly překrývány tzv. papírovým krytem. Podobně jako 1479 se městská pečeť změnila i při dalším polepšení městského znaku v 1648. Od 19. století používání městské pečeti řídlo, sloužila spíše ke slavnostním nebo reprezentačním účelům a v úředních písemnostech vydávaných představiteli města ji nahrazovala kovová, později gumová razítka.

Od 14. století používali v Českých Budějovicích své pečeti i představitelé duchovní správy. Na pečetích českobudějovických farářů byla nejčastěji vyobrazena postava svatého Mikuláše, patrona farního kostela. Z roku 1337 je dochována pečeť faráře Buška, z 1388 pečeť faráře Bohunka (asi 1330—1406). Známy jsou rovněž pečeti používané převorem a dominikánským konventem, na kterých byla vyobrazena sedící postava Panny Marie s dítětem v náručí (nejstarší doklad je z 1375). Ze 14. století pocházejí také první známé pečeti jednotlivých českobudějovických měšťanů. Své pečeti používal městský rychtář (dochovala se pečeť rychtáře Václava Klarice († 1405) z 1388), správce špitálu, cechmistři, řemeslnické cechy apod.

Originály jednotlivých pečetí používaných v Českých Budějovicích jsou uloženy v Státním okresním archivu České Budějovice, pečetidla ve sbírkách Jihočeského muzea. Motivy vycházející z podob a typů jednotlivých městských pečetí jsou použité také na výzdobě hlavní insignie nejvyššího představitele města – primátorského řetězu.

AUTOR:
PhDr. Vlastimil Kolda

LITERATURA:
  •      KÖPL, Karel. Urkundenbuch der Stadt Budweis in Böhmen. I. Band. 1251-1391. Prag : Karl Köpl, 1901. 296 s., [2] s. obr. příl. Städte- und Urkundenbücher aus Böhmen; Bd. IV.

  •      ŠIMEČEK, Zdeněk. Českobudějovická sfragistika. In: Jihočeský sborník historický. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 1965, roč. 34, s. 109—115. ISSN 0323-004X.

  •      KOVÁŘ, Daniel. Znak, pečeť, vlajka: městská symbolika Českých Budějovic v proměnách času. 1. vydání. České Budějovice: Statutární město České Budějovice v nakladatelství a vydavatelství Bohumír Němec - Veduta, 2015. 197 stran. ISBN 978-80-88030-05-8.