Sýkora Ladislav

Po absolvování Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně (1926) se stal středoškolským profesorem v Českých Budějovicích; v roce 1930 získal titul doktor přírodních věd. Roku 1941 byl přinucen odejít do Prahy a po krátkém působení na střední škole přešel téhož roku do státní geologické služby, kde postupně vystřídal několik pracovišť. V období 1951—1959 pracoval v aplikovaném výzkumu, pak až do odchodu do důchodu v Ústředním ústavu geologickém v oboru kvartérní geologie jako geobotanik a pedogeolog.

Za svého působení v Českých Budějovicích byl spolupracovníkem Vlastivědné společnosti jihočeské, zpracoval několik regionálních floristických a geobotanických studií, zejm. Floristické zápisky o jevnosnubné květeně jižních Čech (1929), Rozbor vodní a pobřežní vegetace na Vltavě od Frymburka po Týn (1937). Botanickou erudici využil i ve svém dalším působení v geologických institucích a snahu o syntézu obou disciplín završil životním dílem Rostliny v geologickém průzkumu (1959).