zemské sněmy

V Českých Budějovicích se zemské sněmy uskutečnily 1529—1531, 1614 a 1632.

Roku 1529 svolal král Ferdinand I. (1503—1564) zemský sněm do Českých Budějovic, ležících na půl cesty z Lince, kde se v tu dobu zdržoval. Přijel v den zahájení 5. 7. a zdržel se celý měsíc. Podrobnosti o jeho pobytu místní kronikáři nezaznamenali. Protože královské město mělo pro sněmování vyhovující podmínky, uskutečnila se zde i v následujících letech. Panovníkův pobyt ve městě 1530 je doložen k 8. 1., ale bližší podrobnosti chybějí. Roku 1531 řádil v Praze mor; Ferdinand I. odjel do Lince a komora do Rakovníku. Zemský sněm se měl konat v Kolíně, ale pro nedostatečnou prostornost tamního zámku se panovník potřetí rozhodl pro České Budějovice. Do města přijel v polovině února, ale na stavovské účastníky sněmu čekal marně. Podle kronikáře zde pobyl přes celý půst, Velikonoce slavil v dominikánském konventu. Pak odjel a vrátil se 18. 7. k zahájení sněmu, jehož vypsání opakoval. S přijetím ve městě byl spokojen, dominikánskému konventu potvrdil stará privilegia, městské radě pochválil chutný chléb a pivo. Ještě v zimě 1533 si vzpomněl na kázání faráře V. Haydera a přál si, aby proslovil další před dvorem v Linci, za což se mu odměnil povýšením fary na děkanství.

Další zemský sněm se v Českých Budějovicích konal až 1614. Důvodem pro jejich výběr bylo opět nebezpečí morové nákazy v Praze. Král Matyáš I. (1557—1619) spolu s manželkou byli přivítáni již před hradbami a slavnostně uvedeni do města. Na radnici, kde byl také ubytován, zahájil 29. 1. 1614 jednání sněmu a vyhlásil své požadavky. Královna Anna Tyrolská (1585—1618) z popudu zpovědníka Cherubína přiměla během pobytu svého manžela k založení kapucínského konventu u kostela svaté Anny. Před odjezdem do Lince 28. 2. získal Matyáš od města půjčku 30 000 kop míšenských. Jako zástavu za ně městské radě zanechal jezdecký postroj a růženec. I když půjčka byla po letech splacena, zástava městu zůstala a její pozůstatky jsou uloženy v Jihočeském muzeu. Bohatě vyřezávaný králův trůn byl používán ještě 1863 jako divadelní rekvizita a později zničen. V souvislosti s evakuací nejvyšších úřadů z Prahy do Českých Budějovic před vpádem Sasů se ve městě uskutečnil zemský sněm 2. 1.—12. 1. 1632. V omezeném rozsahu projednával konstituční záležitosti.