ulice Dr. Stejskala

Od pol. 13. století jedna z nejvýznamnějších městských komunikací, která přiváděla do města obchodní dálkovou cestu z Rakouska. Původně začínala u Rožnovské brány, která zprůjezdňovala jižní stranu opevnění města. Poloha mezi bránou a Rynkem byla příčinou, že ceny domů v ulici byly vysoké a blížily se cenám v podobně důležité Krajinské třídě, v případě rohových domů pak cenám na Rynku. Asi od 13. století byla ulice osídlována. Těžiště zástavby leželo podél východní strany, protilehlá strana byla ve větší části zabrána zadními díly parcel z Rynku, dosahujících až k místu křížení s Širokou ulicí. Zřejmě od 14. století byla původní obytná provizoria, nejvíce dřevěná, nahrazována kamennými měšťanskými domy, zpravidla výstavnějšími, jak to odpovídalo významu ulice. Kromě stavebníků reprezentativních domů, kterými byli např. bohatí sládkové a pekaři, se ale nacházelo v těsném sousedství ulice i obydlí kata.

Gotický původ domů (např. č. 3, 5, 7, 9) dokládá mj. souvislá řada dochovaných podloubí, oddělovaných mezi sebou lomenými oblouky, s původně plochými dřevenými stropy, nebo dochované gotické vstupní portály (č. 7). Potvrzení významu ulice znamenalo rozšíření Velkého, tzv. Bílého pivovaru těsně k městským hradbám, do blízkosti Rožnovské brány. V průběhu 15. a 16. století byla přestavěna většina starších domů (v některých případech byly slučovány původně samostatné objekty); nasvědčují tomu především dochované rozměrné klenuté mázhausy v č. 3, 5 a 9. Prostory v patře měly mnohdy vyřezávané nebo malované dřevěné stropy (č. 3).

Stavba domu č. 15 na místě staršího objektu sloužícího kolem 70. a 80. let 18. století jako dělostřelecká nemocnice, datovaná do 3. čtvrtiny téhož století, přinesla do ulice odraz soudobé palácové architektury, překonané teprve rozsáhlými klasicistními přestavbami v 1. pol. 19. století, mj. za účasti J. Sandnera. Podle jeho projektu proběhla 1838—1839 přestavba Velkého pivovaru, z 1840 pochází novostavba Sandnerova vlastního nájemního domu č. 11 s průčelím hustě členěným pilastry a v interiéru s valenou kazetovanou klenbou průjezdu a sloupovým schodištěm. V letech 1818 a 1852 byla upravena starší budova Městského divadla, dále přestavovaná až do 80. let 20. století. Roku 1856 byl zastaven provoz Bílého pivovaru a komplex se dál využíval jako skladiště a výrobna doutníků. Na počátku 20. století byl objekt zbourán a 1927—1930 vyrostl na jeho místě blok nájemních domů postavených stavitelem Johannem Stepanem (1882—1942) s kavárnou Savoy.

Posledním velkým stavebním podnikem realizovaným v této ulici byla novostavba funkcionalistického obchodního domu Brouk a Babka 1935, provedená stavební společností Kvasil podle projektu K. Chocholy.