Ubytovací hostince pro návštěvníky města.
Od 14. století sloužily k ubytování kupců a řemeslníků, kteří přiváželi zboží na dvoutýdenní výroční trhy nebo jen projížděli, ale podle městských privilegií měli povinnost vyložit své zboží k prodeji místním zájemcům. Zájezdní hostince byly zřizovány v měšťanských domech obvykle s vlastním pivovarem a potřebným vybavením. Musely mít velkou výčepní místnost pro stravování hostů, komory k noclehování, stáje pro koně a přístřešek k bezpečnému odstavení vozů s nákladem. Tyto domy stály na dlouhých parcelách přes celý blok a umožňovaly vjezd zadní bránou. Díky těmto předpokladům mohly některé zájezdní hostince přetrvat i celá staletí.
Několik zájezdních hostinců bylo již ve 14. století zřízeno na náměstí Přemysla Otakara II. a pro snazší orientaci cizinců byly označovány podle domovních znamení, která se na rozdíl od příjmení majitelů neměnila. Na západní straně náměstí stály zájezdní hostince U Tří korun a U Zlatého jelena, na východní straně U Tří bílých zvonků, později zvaný U Bílého zvonu, a na jižní straně U Bílé labutě, v pozdější době i U Zlatého slunce. V Krajinské třídě byl zájezdní hostinec U Beránka. Při velkém počtu cizinců ve městě zájezdní hostince nedostačovaly a hosté nacházeli ubytování i v jiných měšťanských domech. Zvláště význačné osobnosti nebyly na zájezdní hostince odkázány, jim bylo poskytováno ubytování v domech předních měšťanů nebo na radnici.
Od 16. století byly zájezdní hostince zřizovány také před hradbami a sloužily především příchozím, kteří dorazili k městu až po uzavření bran a museli čekat do příštího dne. Při Pražské silnici stály dva: U Bílé růže a Na Staré poště, nazývaný tak proto, že jeho majitelé v 16. a 17. století byli současně poštmistry. Od začátku 19. století měli přijíždějící od Vodňan nebo Písku možnost ubytovat se v zájezdním hostinci U Zelené ratolesti nebo U Zlaté hvězdy. Před Rožnovskou branou byly hostům k dispozici zájezdní hostince U Zlaté husy a U Modré hvězdy. Před Svinenskou branou vznikl v 19. století zájezdní hostinec Na Šlejferně a na začátku Rudolfovské silnice zájezdní hostinec U Brabců.
Obdobím největšího rozkvětu zájezdních hostinců bylo 18. století po výstavbě císařských silnic a 1. pol. 19. století před vybudováním koněspřežní železnice a připojením Českých Budějovic na síť železničních tratí. V tu dobu se některé zájezdní hostince přeměnily v hotely pro návštěvníky cestující dostavníky. S úpadkem formanské dopravy po silnicích klesal i význam zájezdních hostinců. Mezi jejich hosty začali převažovat povozníci z míst odkázaných jen na silniční spojení. Ti měli svá pravidelná stanoviště v jednotlivých zájezdních hostincích a vyřizovali svěřené záležitosti. Současně zajišťovali styk mezi venkovem a krajany ve městě, ať již přistěhovalými, nebo studenty zdejšího gymnázia. Tuto funkci plnily zájezdní hostince až do začátku druhé světové války, ale ve stále se zmenšující míře. Po 1945 se ze starých zájezdních hostinců udržely jen hotel Slunce a hotel Zvon. Z ostatních téměř všechny zanikly; byly zbourány v souvislosti s novou výstavbou na předměstích a zachovala se po nich jen pomístní jména. Budova hostince U Zelené ratolesti demolici unikla, ale je využívána k jiným účelům.
AUTOR:
Karel Pletzer
NIKRMAJER, Leoš a PETRÁŠ, Jiří. Průvodce po budějovických hostincích a kapitoly z jihočeské pivní historie. V Českých Budějovicích: Jihočeské muzeum, 1999. 179 s. ISBN 80-86260-03-8.
BINDER, Milan a SCHINKO, Jan. Zaniklé hospody Českých Budějovic. 1. vyd. České Budějovice: Milan Binder, 2012. 177 s. ISBN 978-80-87277-03-4.