Součást měšťanského domu umožňující kontakt mezi interiérem domu a ulicí.
loubí | podsíň
Vznikala současně s výstavbou kamenných měšťanských domů, jejichž počátky spadají do 14. století. Podloubí sloužilo nejen k pohodlnému pohybu po ulici, ale hlavně jako místo, kde se nabízelo zboží a odkud se vcházelo do vlastního domu. Tvořilo spojnici mezi soukromím majitele domu a veřejným prostorem ulice. Jeho předsunutí před linii vstupního průčelí umožnilo rozšíření interiéru domu v úrovni patra, které se tak vysunulo více do ulice.
Podloubí je do prostoru otevřeno buď gotickou hrotitou arkádou, nebo variantami oblouků, které mohly vzniknout i jako výsledek mladších přestaveb objektů. Ostění arkád jsou často provedena z kamene, někdy náročně profilována (např. Piaristická ulice č. 1). Gotická podloubí byla podle dosavadních zjištění pouze plochostropá. Stropy byly někdy řešeny na způsob řezbářsky zdobeného záklopu, např. u domu č. 34 na náměstí Přemysla Otakara II. Při mladších, zejm. renesančních přestavbách byly ploché stropy nahrazovány křížovou či hřebínkovou klenbou a vnější strana oblouků zvýrazňována sgrafitem.
V úplnosti se dochovala původní podloubí na náměstí Přemysla Otakara II., z větší části v České ulici a Krajinské třídě, částečně v Kněžské ulici, ulici Dr. Stejskala, ulici Karla IV., v Piaristické ulici, v Hroznové ulici a v Plachého ulici. Novodobé podloubí vzniklo výstavbou tzv. hereckých domů v Jirsíkově ulici (1942).