Sak Robert

Roku 1951 maturoval na Masarykově reálném gymnáziu v Plzni, 1951—1953 studoval na Fakultě společenských věd Vysoké školy politických a hospodářských věd v Praze, 1953—1956 absolvoval studium historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze; 1992 se habilitoval na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. 
Po skončení studií krátce pracoval jako archivář ve Státním archivu v Třeboni, od konce 1956 zastával pozici referenta archivního oddělení Krajské správy ministerstva vnitra v Českých Budějovicích, 1962—1970 působil jako literární redaktor později i šéfredaktor Krajského nakladatelství v Českých Budějovicích (od 1968 nakladatelství Růže); v době normalizace pracoval jako dělník ve Slévárně České Budějovice koncernu Škoda Plzeň; 1990—2007 vyučoval na katedře historie Pedagogické fakulty v Českých Budějovicích (pozdějším Historickém ústavu JU v Českých Budějovicích, resp. Historickém ústavu Filosofické fakulty JU v Českých Budějovicích); 1991—2002 byl výkonným redaktorem Jihočeského sborníku historického.
V přednáškách na fakultě i v publikační činnosti, jíž se mohl naplno věnovat až od 1990, se zabýval českými a středoevropskými dějinami 19. a 20. století. Byl autorem řady časopiseckých studií i popularizačních článků, spolupracoval s rozhlasem i televizí. Svou knižní prvotinu (Hnědá kolona dosud čeká) vydal již 1962, ale svoje nejvýznamnější práce mohl vydat až v 90. letech, ať již se jednalo o osudy československých legionářů v Rusku (1996), nebo monografie věnované významným osobnostem české politiky a kultury – Františku Ladislavu Riegerovi (1993, 2003), Anně Lauermannové-Mikschové (2003), Bedřichu Fučíkovi (2004), Josefu Jungmannovi (2007), Miroslavu Tyršovi (2012) a Sidonii Nádherné z Borutína (2001), spolu se Zdeňkem Bezecným (*1971). Byl autorem bilančního zamyšlení, Co čte a nač myslí historik (2007), a posmrtně vydaných pamětí Čekej na mne. Жди меня (2015). Patřil ke kmenovým autorům Encyklopedie Českých Budějovic, pro niž sepsal několik desítek hesel z politických a kulturních dějin města, byl též členem užší redakční rady jejích obou knižních vydání (1998 a 2006). V roce 2009 obdržel medaili Za zásluhy o město v oblasti vědy a školství.