ZAVŘÍT MENU

náměstí

Rozlehlá veřejná prostranství s komunikačním, obchodním, společenským a reprezentačním významem.

Původní náměstí Přemysla Otakara II. bylo vyměřeno při založení města a stalo se základem celého městského půdorysu. Nová náměstí vznikala s utvářením předměstí nebo se změnou využití ploch uvnitř městských hradeb. Takto se např. konstituovalo Seminární náměstí před vstupem do kostela svaté Anny u konventu kapucínů. V 18. století bylo vytvořeno zrušením středověkého hřbitova kostela Obětování Panny Marie v sousedství dominikánského konventu Piaristické náměstí, které se stalo tradičním místem pro pořádání trhů.

Prostranství před Pražskou branou dostalo název Mariánské náměstí podle sousoší Panny Marie Budějovické, postaveného zde 1716 jako dík za odvrácení morové epidemie. Jeho současný půdorys vznikl sloučením s Lobkowiczovým náměstím při ústí stávající Riegrovy ulice, na němž 1823 nechal krajský hejtman August Longin Josef kníže z Lobkowicz (1797—1842) postavit veřejnou kašnu v podobě antického chrámku. Před Svinenskou branou vzniklo po poboření vnějších valů prostranství označované jako Senovážné náměstí. Po vysušení Krumlovského rybníka se utvářelo náměstí Císaře Viléma (1919—1939 Wilsonovo). Při jeho okraji byla 1901—1902 vystavěna budova okresního zastupitelstva a 1903 Justiční palác. Po výstavbě Krumlovského mostu přes Malši náměstí postupně zaniklo.

Na Lineckém předměstí bylo náměstí vymezené ulicemi B. Němcové a Generála Svobody, kostelem svatého Jana Nepomuckého zeměbraneckými kasárnami, 1921 dostalo název Třebízského náměstí. Na křižovatce Lidické třídy u vyústění ulic L. B. Schneidera a Generála Svobody v témže roce vzniklo větší náměstí Jiřího z Poděbrad a u Jižní zastávky Jungmannovo náměstí. Na Pražském předměstí se spolu s výstavbou Husova sboru dovršila podoba náměstí Císaře Josefa (Palackého náměstí) vznikajícího už od 90. let 19. století.

Přechodně na Pražském předměstí 1938—1955 existovalo náměstí II. pluku Stráže Svobody (na křižovatce ulic U TrojiceNeplachovy), podobně Radeckého náměstí v místě křižovatky Jeronýmovy ulice, Žižkovy třídyNovohradské, do 1919 též lidově označované Schwarzenberské a později Sokolské náměstí. Nedaleko odsud směrem k železničnímu nádraží existoval počátkem století Koňský trh. Na jeho místě byla vystavěna na začátku 20. let 20. století budova YMCA a 1952 uvedeno do provozu autobusové nádraží. Od 2006 stojí na Koňském trhu obchodní centrum Mercury.

Na sídlištích Máj Vltava žádná náměstí v tradičním slova smyslu neexistují, na sídlišti Šumava bylo 1988—1990 volné prostranství s monumentální sochou pojmenováno na náměstí Klementa Gottwalda. Prostory dřívějších návsí získaly označení náměstí Bratří ČapkůRožnově, Švabinského náměstíMladém nebo Suchovrbenské náměstíSuchém Vrbném

AUTOR:
Karel Pletzer

LITERATURA:
  •      KOVÁŘ, Daniel a KOBLASA, Pavel. Ulicemi města Českých Budějovic : [názvy českobudějovických veřejných prostranství v minulosti a dnes]. Rudolfov: Jelmo, 1998. 374 s., [20] s. fot. příl., il. ISBN 80-238-2894-0.

    [s. 89—106.]