Území na okrajích či v nejbližším okolí města vyhrazená k odpočinku.
Ke konci 19. a ve 20. století podnikali českobudějovičtí občané vycházky do bezprostředního okolí: na Krumlovské aleje a ke staroměstskému hřbitovu, podél řeky Vltavy k papírně, na Dlouhou louku či do Litvínovic, na Střelecký ostrov, kde byl Schillerův park, tzv. Šilerák. Obyvatelé Pražského předměstí chodili na delší vycházky směrem k Voříškovu dvoru podél Vltavy, topolovou alejí k Suchomelu, k lokalitě U Křížku, k Nedbalovu dvoru, dále k Světlíku, kolem Pillmanova rybníka až na hřbitov. Z Vídeňského předměstí se chodilo přes starý most (stržen 1906) od kasáren přes nádraží k plynárně a k Suchému Vrbnému či k Slaměnému dvoru a k Mladému. Z Lineckého předměstí směřovaly procházky k vojenskému hřbitovu, k Rožnovu, k Litvínovicům nebo na Dlouhou louku. Delší vycházky podobně jako nedělní výlety směřovaly do vzdálenějšího okolí města, do Těšína, do Hrdějovic, na Bídu (Borek), do lázní Libníče, na Rudolfov, na Dobrou Vodu a do Českého Švýcarska, ke stříbrným dolům do Hodějovic, do Roudného či na Včelnou. Vlakem se jezdilo zejm. na Hlubokou nad Vltavou, do obory a na zámek, dalším směrem byl Holubov a Kleť, Chotýčany, jiným Vrábče, Poříčí, Nová Ves. Rekreační výlety organizovala řada spolků a sdružení nebo sportovních klubů. Cíle výletů se lišily i podle národnosti; Němci s oblibou chodívali do Šindlových Dvorů a Haklových Dvorů. Kdo se chtěl koupat, zamířil vedle městských plováren a koupališť k Malému nebo Velkému jezu na Malši nebo k rybníkům U Dubu či k Nemanickému rybníku.
Chodilo se také za pěkným posezením. V létě se velkému zájmu těšily oblíbené hostince v okolí města i v sousedních obcích, na Švábově Hrádku, U Hada, na vojenské střelnici v Boru (v tzv. Hádrvaldu), nedělní odpolední výlety směřovaly na Dobrou Vodu, do hostinců V Emauzích, V Lesním mlýně, do Hrdějovic k Turkům, do Nemanic ke Kovářům, za Červený dvůr ke Špačkům (U Špačků) a do Poříčí na Cukrmantl. Milovníci piva po zavedení pivního krejcaru jezdili vlakem do Kamenného Újezda na plavnické pivo. Velká část tradičních r. o. zanikla nebo změnila svůj charakter. V průběhu 20. století se rozvinula specifická forma rekreace v podobě utváření chatových a zahrádkářských oblastí v bezprostředním okolí města. Konec 20. století přinesl změnu životního stylu včetně rozvoje automobilismu a všech forem turistiky. Tradičně je využívána individuální forma rekreace dále od městské aglomerace. Byl znovu oživen význam městských parků, např. Stromovky, Sokolského ostrova a příměstských lokalit spojených cyklostezkami, např. Hluboké nad Vltavou.
AUTOR:
PhDr. et PaedDr. Jiří Dvořák Ph.D.
KUBEŠ, Jan. Vývoj chataření v zázemí Českých Budějovic. In: Vágner, Jiří a kol. Regionální diferenciace druhého bydlení v Česku. V Praze: Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, 2004. 286, xxxv s. ISBN 80-86561-15-1.
[s. 70—80.]KUBEŠ, Jan. Prvky územní struktury chataření a jejich typologie. In: Vágner, Jiří a kol. Regionální diferenciace druhého bydlení v Česku. V Praze: Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, 2004. 286, xxxv s. ISBN 80-86561-15-1.
[s. 184—200.]KUBEŠ, Jan a VORÁČEK, Ondřej. Vývoj chataření v blízkém zázemí Č. Budějovic. In: Novák, Svatopluk, ed. Geografické aspekty středoevropského prostoru. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2003. 380 s. Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity; sv. 169. Řada přírodních věd; č. 22. Geografie; 14. ISBN 80-210-3208-1.
RADA, František. Když se psalo c.k.: ze života Českých Budějovic na počátku století. 1. vyd. České Budějovice: Nakladatelství České Budějovice, 1965. 242 s.
[s. 189—198.]RADA, František. Když se psalo T.G.M.: České Budějovice v prvním desetiletí republiky. Vyd. 2. České Budějovice: Jihočeské nakladatelství Růže, 1992. 268 s. ISBN 80-7016-049-7.
[s. 168—180.]