Vítkovci

V horním Povltaví měla v 1. pol. 13. století statky rožmberská a krumlovská větev Vok I. z Rožmberka († 1262) se snažil rozšiřovat své panství při česko-rakouské hranici i do vnitrozemí. Na břehu Vltavy získal Litvínovice a Stradonice (Rožnov), při Malši ves Plav a dvůr Malšice. Jejich držbu chtěl zaštítit církví, a proto část výnosů z nich věnoval 1259 a 1260 jím založenému cisterciáckému klášteru ve Vyšším Brodě. Význam Stradonic hodlal zvýšit založením nové tržní osady v jejich sousedství (Novum Forum). Král Přemysl Otakar II. (asi 1233—1278) sledoval počínání Vítkovců s obavami a ve snaze upevnit své postavení na jihu Čech se rozhodl založit na komorní půdě klášter Svatou (Zlatou) Korunu (1263) a na soutoku Malše a Vltavy nové královské město. Nutné organizační přípravy prozradily panovníkův záměr a Vok se před svou smrtí rozhodl odkázat Stradonice a Novum Forum cisterciákům. V roce 1265 byly založeny České Budějovice, 1292 jim král věnoval poddanskou ves Stradonice, které získal od vyšebrodského kláštera výměnou.

Nezdar plánů na rozšíření vlastní državy Vítkovců těžce nesli, což poznamenalo jejich vztah ke královskému městu i k panovníkovi. Když byl 1276 zvolen německým králem Rudolf I. Habsburský (1218—1291), přidali se k němu. Změnu v jejich postoji pocítily i České Budějovice, které 15. 5. 1277 přepadl ozbrojený houf Ojíře z Lomnice. Po králově porážce a jeho smrti na Moravském poli 26. 8. 1278 pobořili Vítkovci klášter Svatou Korunu a ovládli město. Jejich nadvláda trvala do 24. 8. 1290, kdy byl před hradem Hlubokou popraven člen rodu Vítkovců, Záviš z Falkenštejna (kolem 1250—1290) poté, co jeho bratr Vítek odmítl vydat hrad králi Václavu II. (1271—1305). Ustanovením mincmistra Klarice z Krumlova dědičným rychtářem a královým zástupcem ve městě byla v Českých Budějovicích obnovena královská moc. Panovníkův rázný krok Vítkovců zastrašil a do konce jeho života se drželi zpátky. Také král proti nim nevystupoval, a když 1302 vymřela krumlovská větev Vítkovců, král souhlasil, aby jejich dědictví převzala větev rožmberská. Po králově smrti 1305 Jindřich I. z Rožmberka († 1310) a Vítek z Landštejna († 1312) znovu přepadli město a rychtáře Klarice vypudili. Vilém z Landštejna († 1356) pak držel jako zástavu hrad Hlubokou. Při pokusu krále Jana Lucemburského (1296—1346) o jeho dobytí bylo zpustošeno okolí Budějovic. V březnu 1318 je neúspěšně obléhal Petr z Rožmberka († 1347). Válečné akce kolem města ukončil smír uzavřený 23. 4. 1318 v Domažlicích. Dne 24. 2. 1319 král znovu potvrdil rychtářský úřad Mikuláši Klaricovi a obnovil tím ve městě také výkon královských práv.