celní správa

Do poloviny 13. století zůstávalo clo královským regálem (monopolem), částečně však jeho výtěžky přecházely do rukou šlechty, měst a klášterů. Clo v této době často splývalo s mýtem, které bylo vybíráno také v Českých Budějovicích. Některá panovnická privilegia naopak osvobozovala českobudějovické měšťany od placení cla a mýta v okolních městech.

Po nástupu na český trůn vyvinuli Habsburkové od 1528 snahu po obnovení celního regálu; kolem pol. 16. století vznikla síť pohraničních i vnitrozemských celních stanic, které zajišťovaly především vybírání vývozního cla a jeho odvádění do státní pokladny. Roku 1614 byl císařem vykoupen dům na náměstí Přemysla Otakara II. č. 39 a upraven na celnici, doloženou ještě 1623. Ve 2. pol. 17. století byly Čechy rozděleny na 10 celních obvodů (Quartiere), mezi něž patřil i obvod českobudějovický. V 60. letech existovala v Českých Budějovicích celní stanice a sídlil zde celní pojezdný, který byl pověřen dozorem nad celními stanicemi v celém obvodu a kontrolou dodržování celních povinností u jednotlivých formanů; již 1641 zastával tuto funkci Kristián Fuchs, 1663 Ferdinand Fuchs z Rheinbergu a 1670—1677 Kristián Koch. Zaměstnanci celní stanice měli z vybraného cla určitý podíl (5—7 %), což přispívalo ke svědomitější práci úřadu.

Nový celní řád a tarif z 1752 v rámci tereziánských reforem určoval, že hlavní celní stanice v Českých Budějovicích má ve svém obvodu 16 filiálek a 7 dozorčích stanic; stanovil rovněž trasy komerčních silnic, po kterých se smělo přepravovat zboží přes hranice. Pro správu veškerých důchodků včetně cel byla v Českých Budějovicích 1833 zřízena okresní kamerální důchodková správa, od 1834 pod zkráceným označením okresní kamerální správa. Jejím výkonným orgánem v oblasti cel se 1835 stal hlavní celní úřad druhé třídy, do jehož agendy náleželo vyclívání zboží při dovozu, vývozu i průvozu, dále vyměřování, vybírání i zúčtování cla. Oba uvedené úřady sídlily v České ulici č. 66. Funkci okresní kamerální správy převzalo 1856 okresní finanční ředitelství, pod které nadále patřil i hlavní celní úřad; sídlo zůstalo nezměněno. Rozsáhlejší celní přestupky řešil okresní důchodkový soud. Reorganizací finanční správy a v jejím rámci také celní správy byla 1927 celní agenda okresnímu finančnímu ředitelství odňata a přenesena částečně na okrskovou celní správu, zvláštní oddělení zemského finančního úřadu, a zčásti na celní úřad, který se stal samostatnou finanční správní institucí; vyměřoval cla a obstarával i ostatní celní agendu.

Od 1940 zastavil celní úřad svou činnost a byl nahrazen hlavním celním úřadem, který měl v oblasti cla působnost předešlého celního úřadu. K obnovení původní organizace celní správy podle stavu z 1938 došlo 16. 7. 1945, kdy veškerou správní činnost týkající se cla převzal celní úřad sídlící na nádraží. Od 1949 přešla agenda dosavadního celního úřadu na finanční referát Okresního národního výboru v Českých Budějovicích, zatímco kontrolní funkci a hmotné zásobování zajišťoval Krajský národní výbor v Českých Budějovicích. Rokem 1952 celní agenda od okresního i krajského národního výboru zcela odpadla a v Českých Budějovicích vznikla celnice, podřízená přímo Ústřední celní správě při ministerstvu zahraničního obchodu; tento systém celní správy vydržel až do doby po roce 1989. Roku 2014 sídlil Celní úřad pro Jihočeský kraj v Kasárenské ulici č. 6, detašované pracoviště na Vrbenské ulici č. 8.