masné krámy

Zbudovány byly nejpozději v prvních desetiletích 14. století na náměstí Přemysla Otakara II. První zmínka se váže k 24. 6. 1336. Tehdy zaplavila město při povodni voda, dosahující údajně až ke krámům. Dne 19. 2. 1364 Karel IV. (1316—1378) nařídil, aby byly objekty stojící na Rynku zbourány. Pro masné krámy tak bylo hledáno nové místo v obvodu města; zvolena byla Krajinská třída. Nárožní objekt pochází z 1554 (někdy uváděno 1560, 1564). Od 1587 byla součástí západní části objektu kuchyně pro městskou chudinu, tzv. Garkuchl. Volně stojící budova bazilikální dispozice je nad hlavní patrovou lodí krytá sedlovou střechou, obě nižší boční lodě kryjí střechy pultové. Západní renesanční průčelí ukončuje nad postranními loděmi atika v podobě cimbuří se střílnami, hlavní loď vysoký štít s atikou v podobě vlašťovčích ocasů. Ve vstupním východním průčelí je dochován zdvojený kamenný, raně renesanční portál, průčelí je klasicistní z 1831. Jím se vchází do nově upravené, valeně sklenuté síně, ze které je přístup do hlavní, průběžné chodby. Odtud byly arkádami přístupné jednotlivé krámky (upravené v 19. století), původně se samostatnými vstupy pro přísun zboží. Řeznický provoz včetně porážení telat na dvoře masných krámů se udržel do 1899. Poté sloužily ke skladování a drobnému prodeji různého zboží. Při archeologickém výzkumu masných krámů byly ve vrstvě s keramikou ze 14. —15. století nalezeny rybí kosti a zvířecí kosti, mezi nimi i kosti zvěřiny. Ta byla nejspíše získána z městského majetku lesů a rybníků, které byly v držení města.

Po 1945 se uvažovalo o demolici objektu, ale 1953 byly masné krámy přestavěny na restauraci podle projektu J. Fidry. Na podzim 2002 oblíbenou českobudějovickou restauraci uzavřel hygienik. Majitelé se nedokázali dohodnout na průběhu rekonstrukce a následném pronájmu jednotlivých restituovaných pozemků v objektu. Spor vedl 2005 k oddělení dřívějších prostorů kuchyně a zázemí v západní části masných krámů, kde byl zřízen samostatný restaurační provoz U Tří sedláků.