ostrostřelci

Výsady ostrostřelců, kteří zastávali funkci městské domobrany, byly postupně potvrzeny panovnickými privilegii Rudolfa II. (1552—1612), Matyáše I. (1557—1619) z 22. 2. 1614, Ferdinanda II. (1578—1637) ze 4. 6. 1635 a Marie Terezie (1717—1780) z 5. 3. 1744.

Dne 3. 6. 1748 byla slavnostně otevřena městská střelnice na rohu Pražské třídy a Mariánského náměstí s hospodou, spolkovou místností a tanečním sálem. Od tohoto roku zde místní sbor pořádal také pravidelné soutěže se střelbou o ceny. Od 1800 působilo v rámci korporace pohřební bratrstvo, které mělo za úkol vystrojit každému zemřelému příslušníku ostrostřelců slavnostní pohřeb s hudbou. Během revoluce roku 1848 se sbor dočasně ocitl s Národní gardou pod společným velením Johanna Rosenauera. Za prusko-rakouské války 1866 zajišťoval ochranu vojenského dělostřeleckého skladu na Rudolfově, což znamenalo poslední zapojení ostrostřelců do vojenské akce.

Původní městská střelnice musela být 1867 z technických důvodů uzavřena a 8. 9. 1875 byla otevřena nová, nedaleko mlýna na vltavském ostrově, který byl posléze pojmenován Střelecký ostrov. Finanční příspěvek na výstavbu areálu střelnice poskytla především městská samospráva, Městská spořitelna a Měšťanský pivovar.

Ostrostřelci se podíleli na organizování významných akcí, mj. návštěv korunního prince Rudolfa (1858—1889) 21. 7. 1871 a císaře Františka Josefa I. (1830—1916) 7. 9. 1874 a 4. 9. 1895 v Českých Budějovicích či oslavy 300. výročí založení sboru se svěcením nového spolkového praporu 3.—4. 8. 1878.

Původně utrakvistický spolek měl od 2. pol. 19. století německý charakter, ačkoliv v jeho řadách byli i Češi. Funkci velitele sboru zastávali od 1873 členové rodiny Knappů. V pol. 18. století měl sbor asi 67 členů, 1859 již 121 uniformovaných a 142 neuniformovaných členů a 1878 dokonce 165 uniformovaných, 140 neuniformovaných a 30 hudebníků. Mezi členy se nacházely významné osobnosti politického a společenského života ve městě, například A. Lanna, J. Taschek, Franz Edler von Hardtmuth (1832—1896) nebo M. J. Říha.

Význam ostrostřelců  začal klesat před první světovou válkou a za První republiky vyvíjeli pouze formální činnost. K definitivnímu zániku došlo po druhé světové válce.