ZAVŘÍT MENU

ostrostřelci

Jedna z nejstarších stavovských a spolkových korporací navazující na tradice městských ostrostřelců z 1578.

K. u. k. privilegiertes bürgerliches Scharfschützencorps  |  C. k. privilegovaný měšťanský ostrostřelecký sbor

Výsady ostrostřelců, kteří zastávali funkci městské domobrany, byly postupně potvrzeny panovnickými privilegii Rudolfa II. (1552—1612), Matyáše I. (1557—1619) z 22. 2. 1614, Ferdinanda II. (1578—1637) ze 4. 6. 1635 a Marie Terezie (1717—1780) z 5. 3. 1744.

Dne 3. 6. 1748 byla slavnostně otevřena městská střelnice na rohu Pražské třídy Mariánského náměstí s hospodou, spolkovou místností a tanečním sálem. Od tohoto roku zde místní sbor pořádal také pravidelné soutěže se střelbou o ceny. Od 1800 působilo v rámci korporace pohřební bratrstvo, které mělo za úkol vystrojit každému zemřelému příslušníku ostrostřelců slavnostní pohřeb s hudbou. Během revoluce roku 1848 se sbor dočasně ocitl s Národní gardou pod společným velením Johanna Rosenauera. Za prusko-rakouské války 1866 zajišťoval ochranu vojenského dělostřeleckého skladu na Rudolfově, což znamenalo poslední zapojení ostrostřelců do vojenské akce.

Původní městská střelnice musela být 1867 z technických důvodů uzavřena a 8. 9. 1875 byla otevřena nová, nedaleko mlýna na vltavském ostrově, který byl posléze pojmenován Střelecký ostrov. Finanční příspěvek na výstavbu areálu střelnice poskytla především městská samospráva, Městská spořitelna Měšťanský pivovar.

Ostrostřelci se podíleli na organizování významných akcí, mj. návštěv korunního prince Rudolfa (1858—1889) 21. 7. 1871 a císaře Františka Josefa I. (1830—1916) 7. 9. 1874 a 4. 9. 1895 v Českých Budějovicích či oslavy 300. výročí založení sboru se svěcením nového spolkového praporu 3.—4. 8. 1878.

Původně utrakvistický spolek měl od 2. pol. 19. století německý charakter, ačkoliv v jeho řadách byli i Češi. Funkci velitele sboru zastávali od 1873 členové rodiny Knappů. V pol. 18. století měl sbor asi 67 členů, 1859 již 121 uniformovaných a 142 neuniformovaných členů a 1878 dokonce 165 uniformovaných, 140 neuniformovaných a 30 hudebníků. Mezi členy se nacházely významné osobnosti politického a společenského života ve městě, například A. Lanna, J. Taschek, Franz Edler von Hardtmuth (1832—1896) nebo M. J. Říha.

Význam ostrostřelců  začal klesat před první světovou válkou a za První republiky vyvíjeli pouze formální činnost. K definitivnímu zániku došlo po druhé světové válce

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

spolky a sdružení 

AUTOR:
Mgr. Leoš Nikrmajer

LITERATURA:
  •      KRATOCHWIL, Karl a MEERWALD, Alois. Heimatbuch der Berg- und Kreisstadt Böhmisch-Budweis: mit einer Sammlung von alten und neueren Sagen. Böhmisch Budweis : Karl Kratochwil & Comp, 1930. 568 s.

    [s. 521—526.]