vodárny

Vodárna užitkové vody s vodárenskou věží z 1721—1724, umístěná u vltavského Lučního mlýna, měla přes 200 let zajištěnou vodní sílu pro čerpadla a trvalý dostatek kvalitní vody pro Samsonovu kašnu a ostatní odběry. Až regulace řeky Vltavy a zhoršení kvality odebírané vody připravilo vodárnu o obě výhody. Správa městských vodáren v Českých Budějovicích nahradila 1934 ztracenou vodní sílu plynovými motory a 1931 vyřešila problém jakosti vltavské vody zřízením odběru na Malši nad Velkým jezem. Vodárna užitkové vody, rekonstruovaná 1882, s usazovacími nádržemi z 1897, sloužila při průběžné modernizaci až do začátku 80. let 20. století.

Vodárna pitné vody vznikla 1882 výstavbou vodojemu s prameništěm u Nedabyle, položením trubních řadů a ve městě osazením stojánků na pitnou vodu. Zvyšující se potřeba vody vedla počátkem 30. let k podchycení vody vytékající v Úsilném ze štoly svatého Eliáše. V roce 1950 vedla stejná příčina k čerpání pitné vody z vrtaných studní mezi Úsilným a Nemanicemi.

Oblastní vodovod České Budějovice z 1960—1966 představuje neúspěšný pokus o pokrytí veškeré potřeby města pitnou vodou. Jeho jižní část byla i nadále zásobena dvojím rozvodem užitkové a pitné vody se sítí výtokových stojánků. Dokončení vodárenské nádrže Římov 1978 a o tři roky později úpravny vody Plav umožnilo vyřadit vodárnu užitkové vody z činnosti.

Kromě pitné vody z úpravny vody Plav je v současnosti do města dodávána voda i ze dvou 300 m hlubokých vrtů a městské úpravny vody u Hrdějovic (od 2008) a ze dvou vrtů u Nové Vsi u Českých Budějovic (od 2002), které nahradily původní prameniště u Nedabyle. Dohromady oba městské zdroje u Hrdějovic a Nové Vsi u Českých Budějovic pokrývají zhruba čtvrtinu městské potřeby vody.