cukrovary

V Čechách začaly vznikat začátkem 19. století v důsledku blokády během napoleonských válek. V Českých Budějovicích prováděl první pokusy s výrobou cukru advokát M. J. Hlava. V Českém Vrbném zřídil 1837 malý c. koželuh Josef Reuter. V zimě zaměstnával až 30 osob, výrobky prodával ve svém vlastním domě. C. pracoval asi 5 let.

V ulici Boženy Němcové, blízko nákladového nádraží koněspřežní železnice, byl 1836 založen konzorciem německých podnikatelů společenský c. Roku 1844 se zde zpracovalo 528 t řepy; během kampaně pracovalo až 160 dělníků. Po zániku c. koupili budovu Schwarzenberkové, kteří ji 1848 pronajali na sirkárnu.

Začátkem 70. let, v době rozmachu cukrovarnictví v Čechách, založila skupina českých podnikatelů akciový c. V roce 1872 byla u Novohradské ulice, v těsném sousedství lokomotivního depa, pro c. postavena rozsáhlá budova s tehdejší nejmodernější technikou, která však nebyla nikdy splacena. V první a jediné kampani (1873—1874) byl c. využit jen na 3,3 %. Ztráta činila 52 485 zlatých, následoval konkurz. Roku 1878 jej v dražbě koupil Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu (1799—1888). Přesto, že 1890 v c. zpracovalo 253 zaměstnanců 27 400 t řepy a vyrobilo 3 400 t cukru, vykazoval c. po 1895 finanční schodek. Pěstování řepy na vlastních velkostatcích nebylo rentabilní. V prosinci 1910 bylo proto rozhodnuto provoz zastavit.