vodárenská věž

Vodárenská věž o půdorysu 8,5 x 8,5 m a výši 44 m byla postavena 1721—1724 pro zajištění přívodu vody do Samsonovy kašny na náměstí Přemysla Otakara II. Podnět k tomuto řešení vzešel od jindřichohradeckého jezuity Franze Bauguta (1668—1726), na jehož radu byla zamítnuta výstavba vodárenského rybníka u Hlinska. Plány věže zhotovil Pavel Kolečný z Třeboně. Vodárenské čerpací zařízení dodali studnař Andreas Reich a zvonař Johann Duval z Vídně poté, co čerpací zařízení vyrobené pražským zvonařem Zachariášem Dietrichem nedostačovalo výkonem. Pohon vodárenského zařízení byl zajištěn vodním kolem, osazeným na náhonu Lučního jezu. Odebíraná vltavská užitková voda byla vytlačována do měděné nádrže v nejvyšší části vodárenské věže a odtud samotíží odtékala do města dřevěným potrubím s olověnou shybkou pod Malší. Roku 1882 byla na vodárenskou věž osazena nová válcová nádrž o objemu 250 m³ a věž získala stávající stavební podobu. Sgrafitový městský znak na východním průčelí vytvořil R. Kristinus. Vodárenská věž byla vyřazena z provozu poté, co rozvoj města překonal možnosti jejího výškového osazení. V současnosti je vodárenská věž s přilehlým areálem staré vodárny ve vlastnictví společnosti ČEVAK a. s. a slouží pro recirkulační okruh vody autorizované zkušebny vodoměrů. Vodárenská věž prošla v letech 2015—2016 rekonstrukcí a byla zpřístupněna veřejnosti. V přízemí a třetím patře byly instalovány dva krátké animované filmy přibližující historii vodárenství ve městě od středověku po současnost.