sokolovny

1. Sokolovna na Sokolském ostrově.
Původně měla stát v Háječku, kde byl k tomu účelu 1919 zakoupen pozemek. Roku 1923 se záměr výstavby přesunul na tehdejší Schnarcherův ostrov (dnes Sokolský ostrov). V roce 1927 byla vypsána veřejná soutěž na výstavbu budovy sokolovny a úpravu ostrova. Vítězný návrh soutěže vypracovali pražští architekti Josef Šlégl (1893—1966) a Jaroslav Stránský (1892—1981). Stavba, kterou prováděla firma Bratři Petrášové, byla zahájena 1932, došlo k položení základů a výstavbě suterénu v souvislosti s regulačními pracemi na řekách. Dokončena měla být k 70. výročí založení Sokola České Budějovice v roce 1939, ale hospodářská krize a válka zdržely dokončení do 1947. Těžištěm uspořádání byl stadion 110 x 65 m pro 16 000 diváků. Na jižní straně na něj navazovala v osovém uspořádání sokolovna, na západní straně železobetonová tribuna, původně nezastřešená, pod kterou byly umístěny šatny plovárny, situované na pravém břehu Vltavy. Odtud vedly schody a lávka k letní restauraci a k dřevěným kabinám. Hlavní brána stadionu, tzv. Brána borců, byla na východní straně, kde bylo také místo pro orchestr v odrazové (akustické) mušli. Tenisové kurty zabíraly severní a východní stranu stadiónu. Později došlo k rozšíření stadionu a běžecké dráhy z 325 na 400 m severním a východním směrem a k zastřešení západní tribuny. Počátkem 50. let byla odstraněna východní tribuna včetně hudebního pavilonu. Plovárna, šatny a tedy i můstek byly zrušeny v 70. letech.

Budova představuje složitou a důmyslnou kompozici bloků v symetrickém uspořádání vůči podélné ose stadionu. K němu ústí z úrovně tělocvičny monumentální schodiště, sevřené dvěma úzkými křídly. Pod schodištěm probíhá podjezd se vstupem do šaten v suterénu. Schodiště, stejně jako skladba hmot nezapřou shodné autorství s nedalekou Zátkovou vilou. Sokolovna byla ve své době dějištěm sportovních, ale i společenských událostí města. Po obnovení Sokola roku 1989 byla sokolovna jednotě navrácena. Objekt byl nevhodně přestavován v 90. letech 20. století – zazděn vstup na schodiště ústící na stadion, východní strana byla zvýšena o patro, stržena byla lávka k volným plochám s restaurací, osazena plastová okna s odlišnou profilací, stavba byla zateplena a původní barevnost změněna. Povodně v roce 2002 zničily celý suterén včetně strojního vybavení. V únoru 2004 byla sokolovna s tribunou stadionu i přes námitky Sokola prohlášena za kulturní památku. Na podzim 2006 byla dokončena první etapa rekonstrukce stadionu, další etapa pak v roce 2019, kdy tribuna stadiónu prošla celkovou rekonstrukci.

2. Sokolovna Suché Vrbné
Jednota Suché Vrbné vznikla 1908 a sídlila v hostinci na ulici Dobrovodská, za kterým bylo umístěno letní cvičiště. V roce 1924 byla přistavěna tělocvična. Stavebně se jedná o jednoduchý, architektonicky nezajímavý jednopodlažní objekt, který prošel 2019 vnitřní modernizací.

3. Sokolovna Rožnov
Sokolská jednota Rožnov vznikla 1919, jako sokolovna sloužila původní škola a za ní letní cvičiště. Jednalo se o malou přízemní stavbu s částečným podkrovím, kterou jednota využívala od 1928. Po druhé světové válce byla tělocvična půdorysně i výškově zvětšena a bylo přistavěno jeviště. V roce 2016 proběhla rekonstrukce budovy.