Machula Tomáš

Po maturitě na gymnáziu v Kyjově (1989) vystudoval obor technologie vody na Fakultě technologie ochrany prostředí na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (1989—1994), souběžně s tím absolvoval studium oboru náboženské nauky na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1991—1995); postgraduální doktorské studium absolvoval na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze 1994—1997, obor aplikovaná a krajinná ekologie; na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze 1999—2006, obor filozofie, a na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích 2005—2008, obor systematická teologie; 2010 se habilitoval pro obor filozofie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a v roce 2020 byl jmenován profesorem filozofie na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. 

V letech 1997—2000 pracoval ve společnosti W&ET Team České Budějovice (aplikovaný výzkum technologie životního prostředí), od 2000 působí na Filozofickém ústavu Akademie věd České republiky (po zvolení rektorem v roce 2016 zde úvazek přerušil) a na Katedře filozofie a religionistiky Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích; 2002—2008 působil na této fakultě jako proděkan pro vědu a rozvoj a poté 2008—2016 zastával i úřad děkana fakulty; 2016—2020 byl rektorem Jihočeské univerzity, 2020—2024 zastával funkci prorektora pro vnitřní hodnocení a od roku 2024 působil jako proděkan pro vědu a výzkum na Teologické fakultě Jihočeské univerzity.

V odborné i pedagogické práci se zabývá středověkou a novověkou scholastikou, především v oblastech filozofické antropologie a etiky. Odborně se specializuje hlavně na myšlení Tomáše Akvinského (1225—1274) a jeho následovníků. Je autorem několika desítek samostatných i kolektivních, vědeckých i popularizačních monografií včetně komentovaných překladů středověkých filozofických textů a řady vědeckých studií v odborných časopisech. Je členem řady vědeckých grémií a redakčních rad odborných periodik.