Vila JUDr. Josefa Weisskopfa

J. Weisskopf působil jako ředitel továrny na cukrovinky Vít Fürth a syn. Za volbou architekta však zřejmě stála jeho žena Julie Gertruda, rozená Kohnová (1905—1942), původem z Mostu, která vystudovala uměleckoprůmyslovou školu ve Vídni a byla tak dobře obeznámena se soudobým vídeňským uměleckým prostředím. Rodina, která byla židovského původu, se již v 1939 musela z vily vystěhovat. V následujících letech byli její členové včetně synů Jiřího Weisskopfa (1928—1942) a Petera Weisskopfa (1936—1942) deportováni nacistickými transporty do Terezína a následně do Izbice ve východním Polsku, kde byli zavražděni.

Jedná se o první funkcionalistickou vilu ve městě a jeden z mála příkladů vlivu vídeňské moderní architektury v meziválečných Budějovicích. Architekt navrhl téměř kompaktní hmotu, z níž výrazněji vystupovala pouze prosklená zimní zahrada na jihozápadním nároží. Rovnou střechu vily zaujímala terasa. Jen mírně zapuštěný suterén obsahoval kromě provozních prostor a garáže také malý byt domovníka se samostatným vstupem. Ve zvýšeném přízemí se nacházely hlavní obytné místnosti jako obytná hala s pokojem a kuchyň s úpravnou a jídelnou. Patro bylo vyčleněno pro ložnice se šatnou, hostinský pokoj, dětský pokoj a pokoj vychovatelky, ve druhém patře se nacházela pouze komora a pokoj služebné.

J. Hahn byl rovněž autorem návrhu interiérů včetně nábytku, který realizovala firma Karla Schimka. V celkovém pojetí interiérů, zejména řemeslně vyrobeným nábytkem z kvalitních materiálů a důrazem na vytvoření příjemného domácího prostředí, se J. Hahn blížil bytovým interiérům Adolfa Loose (1870—1933).